Indiáni se měli, což, když nělěli tu možnost, sedět u kompa a tu se prostřílet přes kopici nepřátel, tu vyhodit město do povětří, nebo občas rozbít pár aut v demoličních závodech = D Zas nadruhou stranu my můžeme napsat kamarádovy do ameriky, jak se má = ) Je to špatný? Je to normální? Sakra, ale co je špatný a co je normální? Co je pro mě dobrý? Jak to vyřeším? Takhle se můžeme zeptat a pak hledat v sami vsobě odpověď.

Bohužel, ještě žádný hráč nevymyslel návod na fascinující MNORPG dobrodružnou hru, kde si hráči sami volí průběh a délku hrací doby, kde mají absolutní svobodu co do realizace svých nápadů, kde poznávají a zažívají dopad a hodnotu svých rozhodnutí a tak získávají XP a posouvají se na vyšší level. Ta hra se jmenuje Život a běhá na vejvymakanějšim serveru a má dokonalý X D engine. Serveru říkáme na naší mapě – na planetě Zemi – říkáme mu vesmír. Vesmír, nebo taky universum, kosmos, někdo mu říká Bůh a někdo třeba Zdroj, atd. Dále pak každý hráč dostává na začátku hry velice sofistikovanou herní konzoly – lidský mozek a lidské tělo, nevdokonaleji strukturovaný bio-systém na serveru. Všechny konzole jsou od jejich spuštění připojeny k síti a odpokují se až při zániku funkčnosti konzole. Celou hru se ukládají herní data. Ukládají se jak do konsole – mozku – , tak zároveň na server, kde zůstávají pro hráče na vyšších levelech, kteří už dokáží plně využít svého připojení k serveru. Rád hraju tuhle hru. Obdivuju tu grafiku, třeba to padání listů ze stromů, co je za tim jedničej a nul, nebo taky obdivuju některý další hráče, co sou na vyšším levelu. Párkrát mi už vyrazili dech tím, jak dokážou hrát. Ukázali mi dokonce pár fíglů, jak se vyhnout zbytečným ztrátám životů a energie/many a taky jak je zpětně dobijet. Stále mám co objevovat, chci být lepší a lepší, ale jsem teprv na levelu 251 a ještě nezvládám kouzla, jaká zvládají hráči například na levelu 998. Chodit povodě mi zatim prostě nepřísluší = D Stačí mi, když dokážu žít schopnosti svého levelu, levelu 251. A jsem rád, že jsem se už dostal na takovej level, vždyť kolem sebe vídam hráče o stovky levelů mladší. Ti, kteří se diví, jak sem se dostal na svůj level, se občas zastaví a ptají se: ,,Jak to děláš? Jak to že tvoje textura tak záři a kdes vzal tuhle skvělou obrannou auru? “ A já jim vždy odpovídám, stejně. ,,Prostě hraju. Hraju si. A hraju poměrně dobře, na někoho, kdo je na levelu 251. Jednou to taky pochopíš.“

Víte o čem mluvím?

Hra jménem Život u mě dostává 10 hvězdiček z deseti, i když mi chvíli trvalo, než sem trochu pronikl do hratelnosti a taky než sem si přenastavil ovládání tak, aby mi více vyhovovalo. A pro všechny hráče, kteří se zamotali třeba do války s démony, nebo neví, jak léčit svá zranění a kltetby, kterým se díky své neobezřetnosti vystavili, připomínám, že cesta ke Světlu vždycky existuje. Ale jen za předpokladu, že si hráč při výběru kam dál jít dovolí uvěřit, že dostat se na byť jen o něco vyšší level je možné. Je to možné, ale jen pro ty výjimečně odvážně pařmeny, kteří sice neví, kam je Světlo může zavést, ale věří, že to bude lepší část hry, než jakou nechávají za sebou.

Přeju kouzelný hráčský zážitek s hrou „Život“.
Váš dobrodruh a arcimág Mr. Peacemaker

Pěkné … ale hlídej si pravopis. Př. jak píšeš docela často „mohly“ – myslím, že to nepíšeš jenom pro ženské, ale i pro ostatní (chlapy,hermafrodity,apod..) v tom případě měkké „i“ …

Konstruktivní kritika snad ještě nikdy nikoho nezabila :-D

Eragon, tu knihu určitě znáš. Článek budu klidně šířit dál, zaslouží si to jak on, tak ty, i ti, kterým by mohl pomoci si myslím. Dokonce se dneska pokusím jít i v rozumnou dobu spát, dříve jsem chodil ve všední den kolem druhé hodiny ráno a v sedm jsem vstával a vždy jednou za týden jsem prospal v kuse nějakých 20hodin, o víkendu jsem to měl ještě více posunuté, na počítači jsem byl někde do pěti do rána a vstával jsem po třetí hodině odpoledne. Takže jsem si dal na začátek cíl, ve všední den nebýt na počítači déle jak do 23:30 a o víkendu do 0:30, nevím proč zrovna tyhle čísla, ale buděj ve mě motivaci. :-D

Jsem zvědav jestli se po čase dostaví i lepší soustředěnost ve škole a navýší se moje fyzička, když místo sezení u počítače budu chodit třeba na výlety. Už jsem si naplánoval nějaké trasy. :-p

Dokonce jsme se dohodli s kámošem, že se budeme vzájemně kontrolovat, aby jsme tak měli větší motivaci přestat na komp chodit. :+)

Už jdu spát, abych dodržel „ultimatum“. Human limits are there only, if we think have them.(Ale to zase patří jinam :-p)

Tento článek je podle mého názoru velice dobrý, protože sáhne do svědomí mnoha lidem jež tráví drahocenný čas u takového ďábelského vynálezu, kterému se říká počítač! Představ si, že by něco takového jako počítač vůbec nebylo! To by podle mně bylo lepší! Dnes opravdu jen všechny děti sedí za počítačem a hrají připitomělá FPS a další nic do života dávající hry! V minulosti, když počítače nebyly tak se naši otcové proháněli venku pořád a vůbec nevěděli, že něco takového někdy bude! Prostě já si myslím, že by bylo lepší kdyby lidé vůbec neobjevili počítač! Ano, počítače jsou vlastně důležité, ale jen když slouží dobrým účelům! Já vlastně zjišťuji, že za vše může vznik počítačových her! To tyto přiblblé hovadiny nás odvádějí z reality to ony nám kazí dětství a radost z blízkými, to ony za vše mohou!

Děkuju Tomáši, nepokecal bys když tak na ICQ? Mimochodem já nejsem až takovej velkej závislák. Třeba sem hrozně šťastnej, když mi někdo řekne abych šel ven, no je mi teprv 11 a nerad bych si svůj život zkazil. Ty musíš bejt fajn kámoš :)

Čau, tak píšu. Sice o něco dýl, než jsem říkal, ale i tak píšu. Na počítači sice sedím pořád, ale už ne tolik jako dřív. Teď sem si našel zálibu Geocaching. Baví to i kámoše, takže jezdíme po ČR a hledáme kešky :).

U počítače sice trávím pořád docela dost času, jenže už to není hraní her (tím neříkám, že si nezahraji – hry hraji samozřejmě pořád, jen u nich neprosedím 10-14 hodin denně, jako tomu bylo dřív). Učím se se Sony Vegas a Adobe After Effects. Ještě sem začal pomáhat s překlady a encody anime (abych neměl čas na hry, protože dělat Encoding u anime je otravná záležitost).

Ahoj :), Tome pamatuješ si na mě z tohoto blogu. Psal jsem sem komentář o mé závislosti na hře CS: Source. Jak jsem nešel ani ven s klukama a holkama. Jen jsem pořád pařil atd. a ty si mi na to odpovídal. Zamýšlel jsem se a vyprd sem se na to. Ale za týden sem zase začal pařit, ale už je to jiný – našel jsem si holku. Chodím ven s přáteli, chodíme kalit atd. … Znáš to ne :) .. ale furt pařim CSS. Sice méně, ale pařim takhle a docela se mi to i líbí. Když mi někdo zavolá ať jdu ven, tak jdu. Dřív bych nešel. Chtěl bych ti moc poděkovat. Měj se. Tom :)

Ahoj, lidi je mi teprve 13 let a u PC sedím skoro pořád. Mám špatné známky. 3 čtyřky v 7 třídě a u počítače jen tloustnu, ale teď sem si řekl, že s tím musí být konec. U počítače si budu moct sedět v důchodu. Dost času tak proč teď, když si vytvářím svou budoucnost. Autorovi tohoto blogu moc děkuji, že mi tak pomohl.

Moc hezky napsaný a naprosto souhlasím, autor článku na to přišel poměrně brzy..v 17 letech. Mému příteli je 20 a myslím,že na to nepříjde nikdy. Když jsme spolu jen chodili,často se stávalo,že se zdržel,ale vždy jsem to přisuzovala domácím povinnostem apod,ale i přesto si na mě čas udělal. Vůbec jsem nevěděla,že doma vysedává u her u počítače..časem mi to řekl,když se to stupňovalo,že je to jeho koníček a musím se s tím smířit. Byla jsem naštvaná a času na mě měl stále méně,pak se to na nějakou dobu s hraním uklidnilo a já si myslela že to bude ok, nastěhovala jsem si ho k sobě a myslela si jak budem společně žít,ale mám tu jen člověka,který věčně vysedává u počítače a hraje hry. Když někam jdem nikde se moc nezdržíme,protože má domluvené zápasy a pak už je protivný. Koníčky má ale také..občas posilovnu a většinou pátky s kámošema na pivko. Poslední dobou i tu posilovnu omezuje a i tak není skoro žádný den aby si k tomu počítači sedl..A já? Na mě má čas tak občas při pauzách mezi hraním. Nikdy nevím kdy se náhodou rozhodne,že by mi chtěl věnovat trochu víc času..a to je stejně většinou jen kvůli tomu jednomu. Miluju ho,ale už nevím jak dál :-(

jaký máš názor na to že někdo kdo celý život hrál si řekne že už nechce být závislí a rozhodne se s tím skončit, a asi po 4 měsícich si bude chtít zahrat jednu hru, ale nemislím jako že by jí chtěl přejet ale pouze si připomenout a zahraje si asi na hodinu

(Hned ze zacatku se omlouvam ze pisu bez diakritiky)
Ja jsem moc rad ze jsem tuto stranku nasel nebo spis muj rodic ji nasel pro me, velmi me to zaujalo a jsem pevne rozhodnut s tim neco udelat a mockrat ti za clanek dekuju, akorat pokud bych mohl poprosit chtel bych se jeste s tebou o tom pobavit a jeste neco, zaujali me tu nektere komentare: 1) Hra „Zivot“ moc pekne atd.

Po tomto clanku si zacinam uvedomovat spoustu veci, nebojim se to priznat, ale bohuzel jsem zavislak, ale jak jsem napsal hodlam s tim neco udelat. Pred timto clankem jsem u pocitace prosedel aspon 10 hod./denne (nekdy v kuse), rodice me furt buzerovali za to ze hraju a ja v duchu jsem si furt rikal ze co jim je potom atd. ale tento clanek mi otevrel oci a to doslova a hlavne moje mozkove zavity.

Podle me jde o to ze takovito clovek zavisly na PC ci jine konzoli jako ja, si chce hodne veci vynahradit, ja se priznam ja u pocitace se sedim protoze nemam co delat a truchlim nad tim ze nemohu najit zadnou divku ktera by mi opetovala lasku a jine veci v tom jsou. Clovek ktery u toho stravi tolik hodin jako ja si chce neco vydobyt to co nemuze v realnem svete, vybit si vztek atd. Diky tomuto clanku zacne muj zivot konecne jinak.

Mam spoustu kamaradu kteri jsou skoro stejne na tom jako ja, mozna i hur a bohuzel mezi nej patri jeden z mich lepsich kamaradu a ten je na tom hur doufam ze mu tento clanek otevre oci, hraje furt WoW (world of warcraft), jednou jsem chtel s nim jit ven, ci na pizzu ale rek ze ted musi jit na „dobyvko“ a docela me to nastvalo, prosimte kdyby to nejak nepomohlo mohl by si mi nejak poradit jesi se s tim neda jeste neco delat? Dyztak te budu informovat jak o me tak i o kamaradovi

PS: Prvni prekazka odinstalovat vsechny hry, vzlast na kterych jsem stravil vice casu nez venku.

Mockrat ti dekuju za tento clanek a zatim se mej hezky :)…

Ahoj, bohužel jsem taky byla přinucena vyhledat články s touhle tématikou, ale né kvůli sobě, ale manželovi. Za poslední roky neuplynul ani jeden jediný den, který by nehrál ty své hry, první co udělá když příjde z práce je, že zapína pc, jídlo jí běžně především u pc. Spoustukrát jsme o tom mluvili, ale pro něho je to ta priorita číslo 1. a i když se to max na pár hodin trochu zlepší-to jen aby nebylo doma zle, vždycky se to nakonec vrátí do starých kolejí. Máme dvě malé děti a ani ty pro něho nejdou dost silnou inspiraci ke změně zájmů. Už nemám sílu se ho snažit navádět na tu správnou cestu a už nemám ani sílu čekat jestli se to někdy změní, já chci život žít a né se mu dívat na záda. Vím že to lze léčit, ale na jakého lékaře se obrátit? Na psychologa, psychiatra? Nebo existuje nějaký odborník přímo na tuto problematiku?

Krasnej clanek, fandim ti, bohuzel ja mam pritele co sedi u pc skoro 12 hodin denne, a je me smutno z toho uz nejsem tim dulezitym clovekem pro nej ale je to pocitac….kdyz jsem se ho ptala proc nejde delat neco jineho rekl mi ze nejsou penize, a ze jestli chci aby chodil do hospody tak toho hrani v klidu necha…chce se mi brecet…