Baví mě testování stránek a jejich ladění k dokonalosti. Na weblogu jsem už udělal plno změn a po článcích na téma zrychlování stránek bych se rád podělil o zajímavosti z mého uživatelského testování.

Jak jsem prováděl testování mého webu?

K testování jsem zvolil nástroj Mouseflow. Dělal jsem tedy vzdálené uživatelské testování (remote usability testing). K tomuto nástroji jsem se rozhodl proto, že nabízí 100 nahrávek měsíčně zdarma. Takže pokud si použitelnost svých stránek chcete prověřit, je tohle vhodný nástroj.

Celé testování probíhalo tak, že jsem na určité stránky vložil sledovací kód a pozoroval interakce návštěvníků. Pomocí nahrávek, které sledují pohyb myši, rolování a tak vůbec vše jsem sledoval návštěvníky a poznamenával si zajímavosti. Hlavním přínosem je to, že jsem si uvědomil pár věcí, na které bych jinak nepřišel. A o tyto postřehy se chci tímto článkem podělit.

To klíčové je nesledovat celý web najednou

Nemá to totiž cenu. Věnujte třeba prvně všechnu pozornost na hlavní stránku či objednávkový formulář (protože ten generuje zisk). Stránce se plně věnujte, proveďte analýzu, udělejte změny a poté si prověřte, že to opravdu pomohlo. Až potom se vrhněte na testování další stránky.

Co bude pod hlavním obsahem není podstatné

Hodně lidí cizí nápady aplikuje, málokdo je už ale i testuje…

Tohle je něco, co mě dost zaskočilo. Minimálně to platí u weblogů, ale jakmile člověk dočte a okem zjistí, že u článku nejsou žádné komentáře tak u 98 % na psaní čehokoli kašle. Zhruba polovina z nich nedojede ani na úplný konec stránky, zastaví se u konce článku a okno zavře (takže nemá smysl řešit to, co bude za článkem). Další polovina prostě vyjede kolečkem nahoru a pokračuje v prohlížení.

Když jsem tohle zjistil, přemýšlel jsem jestli má vůbec smysl dělat nějaký seznam podobných článků a další věci, co mnoho webů dělá. Jestliže je chování návštěvníků takové, nemá žádný seznam význam.

Věnujte nahrávkám čas a neurychlujte je

Zjistíte tak u jaké části textu se lidé zastavují a zaujme je (a naopak, které odstavce jsou jim ukradené). Třeba u článku o životních moudrech jsem tak zjistil, že nejzajímavější body jsou pro čtenáře 3, 4 a 6. Totéž můžete zjistit o něčem podstatnějším. Třeba jaká část stránky návštěvníky nedokáže upoutat či neumí prodat (takže přepsat a otestovat znovu).

Velmi stručný a anonymní, to je dobrý dotazník

Asi víte, že mi můžete odeslat formulář, který beru jako zpětnou vazbu na weblog. Při jeho testování jsem zjistil, že po dočtení většině lidí stačí 1 až 2 sekundy na rozhodnutí. Ideální počet otázek je pak 5 až 8. Čím více použijete, tím menší je šance, že na pravdivost odpovědí budou hledět.

Umožněte také návštěvníkům odeslat dotazník anonymně! Několik lidí prostě formulář neodeslalo, protože jsem vyžadoval e-mail. Pokud se bojíte spamu, vložte do dotazníku možnost napsat krátký komentář. Jakmile spam bot zahlédne textový formulář, hodí do něj své odkazy a texty. Takže ho bezpečně rozeznáte od normálního návštěvníka.

Neuvádějte u sebe dva odkazy se stejným cílem

Lidé jsou pak zmatení a neví jaký si vybrat. Klikají na oboje, zkoumají kam vedou a zbytečně je tím zdržujete. Krásně se to ukázalo u mého článku s fonty. Do nadpisu závěrečného odstavce jsem dal klikací text „stáhnout“ a pod to už odkaz normálně do textu. Tohle uživatele dost mátlo. Zkrátka si vyberte ten účinnější odkaz a druhý vymažte.

Návštěvníky zajímá kdo blog píše a jaké má hobby

A to především, co má rád. Naopak se vůbec nezajímají o texty o životě a podobné snahy nacpat celý průběh života do pár vět. Podstatné je to, co máte rádi, co děláte a proč. Když jsem přepsal svou sekci tady na weblogu, bylo to opravdu znát. Velmi krátké věty jsou pro představení ideální. Dobrý je také krátký seznam a představit se tak v bodech jako to má Derek Sivers.

Zvýraznění prvku není zvýšení šance pro splnění cíle

To, že zvýrazníte nějaký prvek na stránce má dopad na větší počet kliknutí, ale to neznamená zvýšený počet splnění cíle na konečné stránce. Je třeba cílovou stránku sledovat a zjišťovat kde se lidé zastavují. Nemůžete lidem začít něco více cpát a čekat, že se prodeje zvýší, když to předtím nešlo.

Článek bez komentáře je automaticky odpad

Zní to možná blbě, ale chuť někam psát komentář kde je prázdno je skutečně nízká. Pokud je článek plný komentářů, je to super a návštěvníci si je čtou, ale pokud ne, nemají chuť s tím začínat. Proto je první komentář nejzásadnější. Asi nejlépe to dokáže tento obrázek, který ukazuje počet návštěvníků, který velmi rychle klesá pokud pod článkem není diskuse.

Co jsem si tedy z testování weblogu odnesl?

Testování byla především zábava a je prima si něco takového zkusit. I když to stojí poměrně dost času. Pro začátečníky je jen třeba zvýšené bdělosti na to, jak si chování návštěvníků vyložíte. Vyhodnocení je důležité a pro jistotu si vždy ověřte, že oprava pomohla a je lepší než předešlé řešení.

• Zaskočilo mě, že většina návštěvníků končí s rolováním ke konci článku.
• Zjistil jsem, že ne každý rád vyplňuje svůj e-mail v dotaznících.
• Dva stejné odkazy u sebe je hrozný problém, lidé tápou.
• Testovat celý web najednou je blbost (pokud na testování nemáte tým).
• Dlouhé texty o životě autora nikoho nezajímají. Zkraťte je.
• Pokud k článku jsou komentáře, lidé si je rádi pročítají.
• Uživatelské testování není těžké, ale správné vyhodnocení je zásadní.

Tímto shrnutím bych článek ukončil. Doufám, že rady půjde aplikovat i na vaše stránky a přinese to tíženou změnu. Pokud máte nějaké své zkušenosti s testováním (klidně pošlete odkaz) či máte něco k článku, diskusi uvítám.