Proč se nemusíte stydět za své články

Pondělí, 6. Leden 2014

Často slýchám, že se lidé bojí veřejně psát proto, že budou souzeni. Bojí se veřejného psaní a proto raději nic nepublikují. Mě to přijde jako hrozná škoda. A proto jsem se k tomu dnes rozhodl takto vyjádřit.

V čem je problém? Proč se lidé tolik bojí?

Zčásti to chápu, je mi přes 20 a občas to cítím také. Už se zkrátka nejde vymlouvat na to, že jsem mladý, hloupý a naivní. Ale i přesto, to přeci nesmí být důvod k tomu, abych nic nedělal. A právě to je problém v přemýšlení většiny. Bojí se očekávání druhých, nějakého přijetí a zapomínají na to, že pokud vám tento strach vleze příliš do hlavy, neuděláte už vůbec nic.

Musíte mít v sobě trochu té arogance a kromě toho, že se to líbí holkám, umožní vám to překonat strach a pustit se naplno do práce. Nemyslete v ten moment na to, co si ostatní budou myslet. Vy teď něco děláte, máte svou představu a očekávání druhých vás teď vůbec nemusí zajímat. Zkrátka se na to vykašlete a publikujte všechny své rádoby nepublikovatelné články.

A jak tedy překonat strach z veřejného psaní?

Snadno – vykašlete se na očekávání jiných. Myslíte si snad, že Joanne Rowlingová při psaní o učni Harry Potterovi myslela na kritiky? Prostě to napsala a teď je díky tomu jedna z nejznámějších britských spisovatelek (pro zajímavost, prodalo se více jak 400 milionů kopií). Přijměte prostě fakt, že nikdo není dokonalý. Navíc jen naprostá nula se do vás bude při neúspěchu navážet. Každý vyrovnaný člověk ocení vaši snahu, odvahu a váš investovaný čas. Je schopen empatie. A bez chyb prostě žít nejde.

Pokud neděláte chyby, nejste dokonalý, ale jste člověk, který nic nedělá. Hodně lidí taky problémy příliš nafukuje. Zkuste se na ně třeba podívat z pohledu celého vašeho života. Budou malé, bezvýznamné, směšné. Je škoda, když třeba někdo smaže něco osobního jen proto, že si usmyslel, že to není dost dobré. Životní příběhy mi totiž přijdou nejhodnotnější. Nebojte se svých chyb a klidně o nich napište. Ukážete, že máte odvahu a nestydíte se za ně. Plno lidí se za své chyby stydí, ale k tomu není důvodu… Dělá je každý.

„Největší chyba, kterou v životě můžete udělat, je mít pořád strach, že nějakou uděláte.“ – Elbert Hubbard (americký spisovatel a editor).

Ale svěřováním se dělám hrozně zranitelný…

Ano, ale to přeci chtělo plno odvahy ne? Stejně nic není tak velké, jak se zprvu zdá. Prostě se pusťte do psaní a překonejte tenhle nemístný pocit. Strach z psaní se totiž nejlépe překonává právě psaním. Pište, pište a pište, až to bude něco zcela běžného jako chození do supermarketu. Napíšete tak plno skvělých článků, dovíte se řadu zajímavých věcí a uděláte kus dobré práce. Pokud nezačnete, budou to jen vaše představy a ty jsou k ničemu.

Hodně lidí navíc žije v představě, že je každý bude jen kritizovat. Ale to je naprostá kravina. Píšu už 7 let, mám toho za sebou dost a nikdo (!) rozumný mi nic urážlivého nenapsal. Ale i kdyby, ty stovky děkovných e-mailů a lichotek za tu dřinu prostě stojí. Při psaní a vlastně čemkoliv nesmíte myslet na ty blbce, ale na lidi, kterým ta věc skutečně pomůže. Na ty se zaměřte a od nich si berte kritiku k srdci. Od nikoho jiného. To si dobře zapamatujte.

Otrávená nálada.

Jedna malá pomůcka pro překonání strachu

Je datum publikování článku. Ten totiž zaznamenává datum vašeho vyjádření. A pokud vás někdo chce kritizovat za rok starý článek, je mimo, protože už můžete být svým postojem úplně jinde. Takhle to alespoň beru já a pomáhá to. Prostě chápu, že mé staré články nejsou dokonalé, ale to už je pro mne dávno pryč – nezajímají mě. A to mi umožňuje psát bez obav.

Většinou je to tak, že přibližně týden svůj článek sleduji a pak ho už jen nechám svému osudu. Pro jeho úspěch jsem udělal maximum a tím to pro mne končí. Jestli se pak článek někomu nelíbí, je mi to jedno. Neřeším to. Pokud se tedy bojíte něco veřejně publikovat, mohl by vám tento způsob výrazně pomoci. Takže to zkuste a uvidíte. Za zkoušku nic nedáte.

Nabízíme vám širokou škálu zdravotnických potřeb.
V sortimentu www.dentimedshop.cz máme například inkontinenční pomůcky, zdravotní kompresní punčochy nebo ortézy. Pomůžeme vám s výběrem.

{ Komentáře k článku }

Tesy

Konečně jsi něco napsal, už jsem myslel že to tu umřelo :).

Podobně jako Ty mám zatím jen ty pozitivní ohlasy a nikdo mi nic urážlivého nenapsal.

PS: „že jsou mladý, hloupý“ v obou případech by mělo být měkké í.

Tomáš Erlich

Neboj, určitě tu ještě bude plno věcí ke čtení. Chci toho ještě dost napsat. Ohledně té chyby se to má tak, že místo „jsou“ tam mělo být „jsem“, protože jinak ta věta nemá smysl.

Už jsem to dal do pořádku. Děkuji za upozornění.

Hammer

Dobrá inspirace a pěkně napsané.
Díky za sdílení.

Basti

Mě psaní problém nedělá a přestože jsem kapánek starší, pořád jsem mladý a blbý :D. Moudrý plánuji být až po šedesátce…

Ono ani tak nezáleží CO člověk píše, ale spíš KAM to píše. Já z tohoto důvodu oddělil blog od své osobní stránky, protože zákazníky zajímají spíš reference a nabídka a ne moje názory na podnikání nebo odborné slinty.

Tomáš Erlich

Jo, to jsi udělal dobře. Ono i mě už pár lidí řeklo, že je prostě zajímají mé odborné články, návody a články ze života nečtou a naopak. Takže se to určitě vyplatí oddělovat. Ale tady na blogu to neřeším. Nevěnuji se tu totiž trvale žádnému tématu.

Stano

Na mojom blogu som dostal pár krát dost negatívne, alebo urážlivé komentáre na článok, alebo moju osobu. Nič som si však z toho nerobil. Proste som ich hodil do spamu. Je to predsa môj blog, môj priesotor a nikomu neprikazujem, aby moje články čítal. Takže zdravá cenzúra niekedy nie je na škodu.

Inak ak mi niekto napíše niečo k staršiemu článku, tak väčšinou odpovedám, že môj postoj sa od vtedy zmenil. Samozrejme najviac zohrejú pri srdci pozitívne emaily a komentáre :).

Dominik Fryč

Pěkně napsané, jsem rád, že už tu jsou nové články. Podle mě máš naprostou pravdu, člověk by se neměl stydět za to, co publikuje, sám napíše. Je to jeho věc bez ohledu na to, co na to řeknou ostatní a jak to zkritizují.

Sám vím o několika svých článcích, které se mi až tak nepovedly, ale nehodlám je mazat. A to samé se starými články. Třeba před půl rokem jsem měl na určitou věc nějaký názor a teď mám úplně jiný. Proto se až tak nezajímám o své staré články, protože si myslím, že mě nikdo za staré názory, které jsou dnes třeba jiné, soudit nemůže.

David

Pěkně napsaný článek, který by si měl přečíst každý, kdo se chystá začít něco veřejně psát, jelikož tímto komplexem trpí řada lidí. Sám ve svém okolí několik takových znám ;-).

Komodor

Díky za povzbuzení. Popravdě, už delší dobu mi v konceptech leží článek, který se mi ne a ne chtít dokončit a publikovat.

„Pokud neděláte chyby, nejste dokonalý, ale jste člověk, který nic nedělá.“

Přesně tak. Píšeš dobré, nakopávací články. Asi se půjdu zase pustit do psaní :-).

Komentáře jsou pro tento článek již uzavřeny.

Předchozí příspěvek:

Následující příspěvek:

Tato stránka již není udržována. Děkuji za pochopení.