Odkládání pro strýčka Příhodu je nesmysl

Pátek, 9. Listopad 2012

Včera jsem koukal na hezkou přednášku od Pavla Miksy, což mi vnuklo nápad rozebrat tu mé zkušenosti s odkládáním různých věcí pro strýčka Příhodu, jak se tomu říká. Těším se na vaše názory.

Proč o odkládání píšu a co mne inspirovalo?

K napsaní tohohle článku určitě přednáška Pavla Miksy. Ovšem i zkušenosti se záložkou „někdy možná“ v mé aplikaci na poznámky. Já si totiž myslím, že je úplně zbytečná. Nic nepřináší a dle mého jen bere čas. Pokud chcete něco realizovat většina lidí vám řekne, že máte 3 různé možnosti. Realizovat teď, vykašlat se na to a odložit to na „někdy možná“. Podle mě jsou jen 2. Buď to udělám teď, nebo nikdy a nápad zahodím.

Život nabízí plno příležitostí a nemá cenu se zaobírat volbou, že někdy možná budete chtít nějaký projekt ze škatulky „někdy možná“ realizovat.

Když jsem byl malý a problém s častým „co když“

Když jsem byl menší, tak jsem se vždycky strachoval, co když se mi má milá hračka rozbije. Jestli bych raději neměl mít 2, abych si měl s čím hrát. Nejraději bych měl v tu chvíli každou hračku dvakrát. Což se dá přirovnat k tomu, že vše odkládáte, co když by se to mohlo někdy hodit. Samozřejmě se to nikdy nehodilo. I když jsem měl stejnou hračku dvakrát, do té doby než se první rozbila mi byla už ukradená. Akorát šlo o vyhozené peníze.

A jaké z toho plyne ponaučení? Pokud něco máte, používejte to. Neřešte, co se stane, když se věc porouchá. Až se porouchá, vyřešíte to. Nešetřete zkrátka věci, které nejsou na výstavu. Jinak by se jim neříkalo spotřební zboží. Na některých pozoruji tenhle problém dokonce i v dospělosti. Koupí si nové auto a místo používání ho leští před garáží a jezdí starou škodovkou. Jestli tohle někdo chápete, vysvětlete mi to prosím. Nerozumím tomu.

Když dostanete nový telefon (komiks)

iPhone, dlouhá nemoc a uvědomění si té koniny

Pravidelní čtenáři si určitě pamatují mou roční absenci psaní v roce 2010. V té době jsem používal poznámky v iPhonu na různé myšlenky a věci, co bych jednou chtěl udělat / napsat. Jenže jsem onemocněl, všechno šlo stranou a věnoval jsem se po celou dobu jen sám sobě.

Po roce, co jsem byl konečně v pořádku jsem si udělal chvilku a poznámky si prošel. Bylo jich přes 200 takže to nějaký čas trvalo, ale jedna věc mě zaskočila. Většina nápadů a myšlenek šlo hned do koše. A proč?

Zjistil jsem totiž, že po tak dlouhé době pro mě většina věcí vůbec nic neznamená. Asi jen 8 věcí jsem realizoval a nějaké si naplánoval na jindy. Zaskočilo mě jak se lidi rychle mění a s tím jejich cíle. Proto podle mě nemá cenu nic schovávat pro strýčka Příhodu. Ať už jde o nějakou myšlenku, vysněný projekt nebo jen nějakou věc. Protože je dost možné, že všechny ty věci později označíte jako zbytečné a stejně se jim věnovat nebudete.

Člověk si nemůže život naplánovat dopředu (co, kdy a jak bude dělat). Je lepší si určit pár dosažitelných věcí, kterým se chcete věnovat a postupně na nich pracovat než jich mít 30 v záložce „někdy možná“ a nedělat nic.

Oprava bytu, všudypřítomný nepořádek a nářadí

V létě jsem drobet opravoval byt a hlavně okna. Všechny jsem je vyndal, sundal barvu, přebrousil a tak dále. Zkrátka je to o několik tisíc levnější než kupovat plastové. Nářadí jsem měl, ale rozbila se mi tavná pistole. Stačilo pár set metrů po městě a pistoli jsem si z obchodu vypůjčil. Tím chci říct, že většina věcí se dá ve velmi krátké době sehnat.

Dnes v podstatě nic neskladuji. Vždy si položím otázku, zda tu věc opravdu potřebuji a kdy jsem ji naposledy použil. Pokud věc nepoužívám, prodám jí. Nejsem žádný minimalista, ale nemám rád nepořádek a plno odložených věcí, když je nikdo nepoužívá. Nebo to znamená, že jsem?

A co si z těch všech příhod vzít do svého života?

To, že nemá smysl řešit u nepodstatných věcí „co kdyby“, neskladovat věci, které nepoužíváte a neřešit nápady stylem, zda jsou někdy v budoucnu řešitelné, ale ptát se: Mohu cíle dosáhnout v průběhu několika dnů?

Na některé věci samozřejmě potřebujete více času než pár dní, ale asi víte, kam tou otázkou mířím. Já třeba používám jen 3 záložky. Domácí (co se dá udělat doma), Osobní (myšlenky, cíle) a Práce. Takovéhle sestavení by určitě bylo aplikovatelné i pro většinu. To důležité si totiž zařadíte hned, blbosti a nerealizovatelné myšlenky zahodíte. Čas nenafoukneme, tak proč ne.

Nabízíme vám širokou škálu zdravotnických potřeb.
V sortimentu www.dentimedshop.cz máme například inkontinenční pomůcky, zdravotní kompresní punčochy nebo ortézy. Pomůžeme vám s výběrem.

{ Komentáře k článku }

Stanislav

Ja sa držím hesla. Pokiaľ nejakú vec nepoužijem aspoň jeden krát za dva roky, je nepotrebná a treba ju predať. To je jedno či sa jedná o elektroniku, oblečenie, náradie. Tá vec proste iba zaberá miesto a je výhodnejšie si ju požičať od suseda.

Ale teší ma, že dnes už vznikajú weby kde ľudia ponúkajú veci na výmenu alebo na požičanie. Inak stým odkladaním vecí máš pravdu. Sú iba 2 možnosti urobiť to hneď alebo sa vykašľať na to.

Tomáš Erlich

Tak, tak. Nepotřebnou věc se vždycky snažím prodat či jí někomu předám. Třeba před několika měsíci jsem tu dělal soutěž kam jsem dal věci, které už pro mě nemají hodnotu, ale ostatním mohou být ještě prospěšné. Tou soutěží jsem si vlastně udělal to rozdávání o dost zajímavější :).

Jinak toho rozhodování se opravdu držím. Hezký příklad je třeba tento článek. Zkrátka jsem měl nějakou inspiraci, vzal jsem svůj čas a něco udělal (napsal článek). Kdybych to odložil na někdy možná, nenapíšu nic. Už jen proto, že tam takových věcí budou desítky a nebo to pro mě později nebude už tak důležité jako teď.

Člověk nemůže koukat příliš vysoko a plánovat jaký bude milionář. Ovšem pokud bude přijímat realizovatelné výzvy a neustále se zlepšovat, jednou možná bude.

CrazyDog

Herni programator si rekne: „dokazu tuhle hru zrealizovat do par dnu?“ „Ne!“ Tak tuto myslenku zahodi do kose :).

Komentáře jsou pro tento článek již uzavřeny.

Předchozí příspěvek:

Následující příspěvek:

Tato stránka již není udržována. Děkuji za pochopení.