Pamatujete ještě někdo Radka Hulána? I o něm možná padne dneska řeč. Chtěl bych totiž napsat o blogové strategii, kterou táhl a trochu se nad tím vším zamyslet. Chcete vědět, co se skrývá za oponou?

O čem píšu, proč a co mne na to přivedlo

Chtěl bych tu trochu poodhalit strategii některých pisálků a návštěvníkům vysvětlit, že je to jen hra a nesmí ji brát vážně. Nápad jsem dostal, když jsem se zbavil hodně lidí, který jsem dříve sledoval na Twitteru. Dnes mám hranici 30 lidí, kterou nechci překročit, protože pak mám pocit, že se ze seznamu zpráviček stává žumpa. A snadno přehlédnu zprávy od důležitých lidí.

Jde o to, že při sledování hodně lidí jsem narážel na zprávičky typu: „Podívejte, to je blbec“ a k tomu nějaký odkaz na fanatický článek. Šlo vlastně o negativní reklamu na nějakého autora, který podle nich napsal blbost a udělal ze sebe blbce. Já vám dokážu, že je to naopak.

Podle kabátu se svět měří, lháři ve fraku…

…každý věří. Což je pravda a u předstíraných fanatiků je tohle populární. Prostě něco říkejte pořád dokola, tvařte se sebejistě a vždy se nějaký blbec chytne. Tohle funguje i v televizi v reklamách. Jako důkaz můžete brát hlášky jako „bylo to v reklamě“ a věřte mi, opravdu je občas slýchám.

Už chápete kam mířím? Mířím na internetové pisálky jako Radek Hulán, Radovan Kaluža a třeba i Patrik Vogl. Jejich „sláva“ je totiž založena na úmyslném psaní fanatických článků.

Aneb jak si udělat snadno jméno na internetu

Informačně hodnotný blog je sakra těžké udělat, musí to jít přeci i jinak. Lidé si rádi stěžují, pomlouvají a dělají blbce z ostatních. Tak si z nich pojďme udělat cílovou skupinu. Zní to dobře a funguje stejně tak.

A na tom je přesně založená strategie nejkontroverznějším autorů. Jde o využití blbců ke svému prospěchu. Využít jejich krátkozrakosti a předhodit jim, co se mi zrovna hodí. Kdybych byl třeba Radovan, napíšu o tom jak jsem si užil plny holek v nějakém klubu. Přihodil bych stupidní fotky a dal to na internet. Ti chytří se zasmějí a udělají si tak zábavný den. Hlupáci budou psát komentáře o tom, jak jsem (jakožto Radovan) blbý, opožděný, úchylný a bůh ví, co všechno. Ale u takové reakce to neskončí. Oni budou nabuzení poslat článek dál a tím mi zdarma udělají reklamu. Sice negativní, ale co…

Ti chytří stejně můj záměr prokouknou a za blbce mě mít nebudou.

Zní to jako dobrá strategie, ale nic není jen tak

Rozhodně to chce umět dobře psát a mít schopnost zaujmout. Musíte si své ovečky neustále udržovat. Nabízet jim články a nedopustit, aby se komunita o vás přestala zajímat. Tím byste totiž skončil, protože jediné, co máte jsou ti hlupáci, kteří o vás tvrdí, že jste idiot a starají se vám tak o propagaci.

Ale tohle není návod jak být kontroverzní či jak vybudovat navštěvovaný blog. Jde mi spíše o informovanost lidí. Aby jim došlo, že je to jen hra. Oni jsou totiž nakonec za ty blbce, protože jim nedošlo, že je to celé jen jako.

Jestli jim skočíte na špek, jste blbci vy, ne oni

Někteří sdílejí články a smějí se, jaký blbec tak debilní názor napsal. Ale nedochází jim, že za počítačem se jim autor vysmívá, protože to nedokážou prokouknout. Že to všechno je jen předstírané. Protože vytočený člověk bude o to víc reagovat a na tom to celé stojí.

Zkuste napsat perfektní návod a sledujte reakce. Každý si ho přečte, využije a zavře. Pokud napíšete kontroverzní blábol, nejlépe plný nedokonalostí, většina řekne, že jste idiot a článek bude sdílet s něčím jako: „podívejte, co je to za exota“. Jenže oni už nechápou, že to bylo prvoplánově dělané právě kvůli tomuto. Kvůli sdílení, návštěvnosti, dělání si jména na internetu.

Když jsem napsal nějaký hezký komentář pod článek na jakémkoli blogu, projde přes odkaz cirka 5-10 lidí. Pokud napíšu komentář sporný, klikne na odkaz v komentáři klidně 3x víc lidí. Stejná strategie, stejná reakce.

Takže oč tu v článku jde? Co si z toho odnést?

Jde tu o to pochopit, že podobné weblogy, názory, články… jsou založené na tom, že jim určitá skupina uvěří. Že uvěří, že to autor myslí vážně a že je opravdu tak omezený hlupák. Což nabudí velkou radost v čtenáři, dá mu to pocit, že je na výši a článek pošle dál. Tím se z něj stane obětní beránek dělajíc autorovi reklamu. Nic víc v tom není.

Doufám, že až příště uvidíte podezřele jednostranný článek, nebudete tak slepý. Pobavíte se u něj a půjdete dál. Klidně lidem, kteří to autorům žerou pošlete tento článek k přečtení. Ať to dokáží prohlédnout. Protože věřte, že autoři takových článků nejsou ve skutečnosti idioti. To jsou totiž ti, co jim vše sežerou a udělají přesně to, co se po nich chce.