Víte jaké triky a strategie používají tvůrci MMORPG her, aby přiměli lidi trávit všechen volný čas právě u jejich hry? Jak to dokážou a co vlastně hráčům nevědomky dělají? O tom všem budu dnes psát.
Závislost na hraní her je rozšířená, proto o ní píšu
Je to 4 roky, co jsem napsal o počítačové závislosti, ale stále po tak dlouhé době dostávám e-maily. Ty mi pořád připomínají, jak je tohle téma důležité probírat, z toho důvodu píšu i tento článek. Abych neustále nepsal o tomtéž a přišel s něčím novým, rozeberu zde prvky, které MMORPG hry používají a dělají tím člověka závislým.
Možná potom hru rychleji prokouknete a zjistíte, že vlastně o nic nejde a na takových hrách (a to si opravdu myslím) není nic zajímavého. Že je to jen hromada číslíček, které v běžném životě nic nepřináší.
Proč jsou děti tolik závislé na MMORPG hrách?
Asi nejrozumnější je vysvětlení, že se jedná o svižný a bezpečný způsob, jak něco dokázat. Vždycky dávám příklad s posilováním, protože mám rád pohyb. Člověk ve hře může za týden dosáhnout toho, co ve skutečném životě za měsíc. Za měsíc hraní si můžete vylepšit svou postavičku nespočetně krát, kdežto ve skutečném světě trvá například rok dřiny to, že dosáhnete dobré postavy díky posilování. Což se může na první pohled zdát přitažlivé.
Jenže to je jen jako. Není to hmatatelné a v podstatě nějaká postavička ve hře vůbec nic neznamená… např. oproti vydřené postavě v tom skutečném světě. Na tu si můžete sáhnout, ostatní vidí, že na sebe hledíte, jste silnější a tím „použitelnější“ a tak dále. Chci říct, že vydřené virtuální věci jsou v podstatě jen iluze, jde jen o pocit, který je navíc falešný. Uvědomění si tohoto je tou nejlepší léčbou závislosti, kterou můžete projít.
Po celém světě byla představivost a tvořivost ztracena. Nyní se vrací do světa, ve kterém žijeme přes videohry a podobné věci. A to je důvod, proč jsou děti tak závislé na hrách. Protože je to jednoduchý způsob, jak dosáhnout některých cílů (Daniel Ilabaca).
Velikonoce a Vánoce strávené nad on-line hrou?
Tohle je první bod, který bych tu chtěl popsat. Častou strategií MMORPG her je přilákat něčím lidi o svátcích, prázdninách a celkově ve volné dny. Nevěřil jsem, že by někdo v takové dny opravdu hrál, protože jsou to pro mě okamžiky, kdy se sejde celá rodina a člověk je zkrátka s příteli.
Tímhle hnusným trikem se snaží přetrhat vazby mezi skutečným světem a na pozlátko hráče nalákat. Na rovinu říkají „pojďte si zahrát, my jsme lepší než rodina a přátelé“. Pokud tomu člověk podlehne, je větší pravděpodobnost, že se z něj stane chodící peněženka pro tvůrce hry.
Animované prostření, nevinné kreslené postavičky
V dětství má člověk hodně představivosti, má rád barevné věci a rád zkouší nové. Na to sází i tvůrci her. Většina závislých her (jak jim říkám) tyhle touhy uspokojuje. Snaží se zaujmout nevinnou, animovanou grafikou a nabízí překrásný svět. Všechno je tak hezky malované a člověku ani nedojde, že je to dělané prvoplánově proto, aby to děti vtáhlo.
V podstatě jde o to posílat přes grafiku zprávu, že cílený virtuální svět je lepší a hezčí než ten, který dítě žije. Tomu nesmí uvěřit, protože je to lež.
Za 5 minut začíná nová akce plná vzrušení, nechoď!
Za hodinu bude ta stejná znova, ale to nevadí. Tohle je něco, co obsahuje naprostá většina takových her. Neustálé vzruchy, které nutí hráče zůstat. Za půl hodiny je boj proti ostatním hráčům, za hodinu jdeme lovit monstra a za 5 minut začíná boj o… cokoli. Hra se vás za každou cenu snaží udržet při hraní, ale uvědomte si… každou vteřinou vám utíká život pod rukama.
Neřeš věci, které se už nedají změnit. Nemůžeš ovlivnit ty sekundy ztraceného času. Můžeš ovšem ovlivnit to, co přijde nyní.
Nikdy nepochopím ty hráče, kteří jen s postavičkou sedí a čekají na novou akci, která přijde. Opravdu jste takový život schopni akceptovat?
Levelování, farmení a nekonečný hon za číslíčky
Měl jsem kamaráda, který věnoval dva roky tomu, aby dosáhl maximálního levelu v jedné hře. Jaký je to proboha cíl?! Jediné, co se změní je v podstatě pár pixelů na obrazovce a číslíčko uložené v databázi na serveru. Nerozumím tomu, že někdo může být vtažen do hry až tak, aby mu to přišlo rozumné.
Čas nejde nafouknout a podobní lidé jsou v podstatě už jen poslušné peněženky, nemá absolutní smysl něco takového dělat. Jako jsem popisoval v článku o Diablo 3. Pokud běháte ve hře jen proto, abyste měli šanci získat lepší vybavení, které poslouží k tomu, abyste mohli běhat a zabíjet monstra rychleji a tím získat ještě lepší vybavení… jste blázni. A proč? Protože běháte v bezvýznamném kolečku, které nemá konce.
A jak udělají z běžného hráče poslušnou peněženku?
Pokud shrneme všechny body výše, hráč je už dost nakousnutý a propadl hraní. Teď už jen stačí v průběhu hry nadhodit překážku, která jde snadno vyřešit zakoupením nějaké věci za skutečné peníze. Snad v každé MMORPG hře tohle najdete a od určitého bodu hry se stává placení či používání placených předmětů nevyhnutelné. To je většinou skryto za nějakým vylepšením či zvýšení šance, pohodlí ve hře.
Abych uvedl příklad, na obrázku níže je postavička s křídly. Ty si můžete za předměty a zlato vylepšovat. Tím rostou a získává postavička na síle. Čím větší jsou, tím je menší pravděpodobnost, že se pokus na vylepšení zdaří. Ideální placený předmět je tedy ten, který šanci zvýší či před neúspěchem nějak ochrání. Tím pádem každý hráč v určitém bodě musí placený předmět koupit, aby si křídla mohl vylepšit, protože bez nich by na lepší monstra nestačil a nemohl by se tím dostat dále ve hře.
Tento trik jde aplikovat na všechno. Můžete si vylepšovat křídla, zbraně (stupeň vylepšení značí ta záře kolem dýky), zrychlovat si postavičku a já nevím, co ještě. Důležitým aspektem je také vizuální efekt. Protože jde o hry, kde vidíte i ostatní hráče. Všechna ta záře a obří křídla značí určitou nadřazenost a to táhne ostatní k tomu, aby na sobě pracovali (kupovali placené předměty). Postavička z obrázku majitele určitě stála stovky hodin hraní a v převodu na skutečné peníze možná přes 2 tisíce.
Chyba je i v rodičích a výchově, přiznejme si to
Je škoda, že rodiče nesměřují své děti k tvorbě a nesnaží se v dítěti najít ten potenciál. Protože děti rádi experimentují a možná právě tím, že své dítě pošlete na leteckého modeláře mu zaručíte budoucnost letce. Beru v potaz, že někdo půl dne pracuje a nemá na to moc nálady, ale sakra… tohle je důležitý.
Nejen proto obdivuji přístup některých rodičů, když mají tolik trpělivosti. Nezvyšují hlas a chápou, že malé dítko některé věci prostě nechápe. Dokážou si sednout na bobek a svému dítěti všechno příjemným hlasem vysvětlí. Zkuste to. Vypněte počítač a vyjděte si společně do kina. Má to smysl.
{ Komentáře k článku }
„… virtuální svět je lepší a hezčí než ten, který dítě žije.“
To ale není lež.
„Protože běháte v bezvýznamném kolečku, které nemá konce.“
Teď popisuješ virtuální nebo reálný svět? Sedí to na oba.
„Vánoce, Velikonoce“
Ne všichni stojí o interakci s rodinou a mnohdy je to naopak: Tvůrci plánují eventy na svátky, protože v tu chvíli je lidé chtějí – snaží uniknout z pokřivené reality.
Neděláš mi to jednoduché :). Ale bezvýznamná kolečka ve skutečném světě neexistují.
Pokud myslíš nějakou stereotypní práci… tak věř, že to není bezvýznamná činnost. Práci děláš, abys mohl žít a uživil se (případně uživil svou rodinu). Takže ať je ta práce sebehorší, smysl má. Nic jiného mne nenapadá, co by jsi tím myslel.
A s tou rodinou dobře. Když nejsi s rodinou, jsi s přáteli. Když ani to, třeba máš svou činnost. Utíkat do nějaké hry mi přijde na hlavu. A rozhodně nechci, aby mé dítě namísto rozbalování dárků a koukání na pohádky hrálo nějakou kravinu na počítači.
Práci děláš, abys mohl žít a uživil se, ale prací samotnou si život znepříjemňuješ. Chodíš do práce, aby sis mohl koupit to, co chceš, ale většinu toho, co si chceš koupit, si kupuješ proto, aby ses lépe odreagoval po práci.
To že něčemu nerozumíš a přijde ti to nesmyslné ještě neznamená, že určitým lidem to tak nevyhovuje. Stejně jako všude – náboženství, politika, sex…
Tohle všechno mi přijde jako plácání, nezlob se. Prací si život neznepříjemňuješ a pokud ano, je to vždy tvůj problém a tvá volba. To není nic stanoveného, můžeš odejít a najít si lepší.
Já rozhodně nevydělávám, abych si kupoval věci na odreagování z práce. Kupuji si věci, které jsou momentálně třeba.
To, že někdo nemá sílu to změnit, chodí do práce a pak si hraje na borce v nějaké hře… to je jeho boj. To on musí najít chuť změnit to a třeba mu tento článek pomůže. Ale pochybuji (!), že existuje člověk, který by chtěl mít blbou práci a po ní hrát hry. Protože jestli někdo takový je, to není spokojenost, ale smíření se s mizerným životem.
Ale v podstatě má pravdu, předsedo. Velká část lidstva je na tom tak. Vem si hospody, diskotéky, pivo doma nebo cigarety. Tvůrci her tomu akorár dali rychlejší spád a více barviček.
Je na každém, co si vybere. Jen u dětí by to měli rodiče včas pochopit a regulovat.
Naprosto přesné a výstižné!
MMORPG jsem nikdy nehrál a ani mě nikdy nelákal. Jsem příznivec online válečných titulu (Ne těch Sci-Fi) takže jen Battlefield, Medal of Honor ap.
Ale jinak k těm platbám ve hře mám stejný názor. Je to od tvůrců sviňárna, když si hru jednou koupím. V průběhu hry může člověk neuvěřitelně přeplatit za „hlouposti“. U Free her to celkem chápu, ale jen když chce postavičku jen vylepšit aniž by prošel fázi vývoje (servery nejsou zadarmo a tvůrcům jde také něco do kapsy).
Jenže u her, kde to bez dokoupeného předmětu nejde hrát – to je už vrchol lidskosti.
A ke tvému článku:
Je fajn, že o tom píšeš, ale pro koho to je? Mladý člověk, který touží jen po hraní si články nečte. A ti starší máji buď svůj rozum, kteří chápou logiku těchto her a kreditky nedají a případně hraji jen rekreačně což je můj případ. A nebo jsou závislí a i kdyby se jim pod ruky dostal tvůj článek, tak si o něm pomysli své a jdou zase hrát :).
Toť můj názor.
Problém MMORPG je, že jsou to hry otevřené. Asi těžko bude někdo škudlit, když ostatní budou mít kupované předměty a budou o několik řádů lepší. Snad v každé MMORPG je PvP model a tam se ta síla ukáže. Lidi to naštve a buď hrát přestanou, nebo přistoupí na hru a stanou se také poslušnou peněženkou.
Chápu, že to stojí balík, ale taky jsem měl možnost nahlédnout do jedné smlouvy a oni určitě neostrouhají. V jedné smlouvě si pro Japonsko zakoupilo právo na provoz hry v přepočtu za 8 milionů. Německo (Gameforge) zas mělo ve smlouvě, že bude odesílat 50 % výdělku tvůrcům.
Když se na to tak podíváš… oni určitě chudáčkové nejsou a vydělávají na dětech (to zní hrozně) miliony. Jenže děti cenu peněz neznají a samozřejmě žádné nemají. Proto škemrají u rodičů, kteří jim vždy řeknou ano. A to se mi nelíbí. Že chtějí peníze od někoho, kdo žádné nemá a nezná jejich cenu.
Článek je cílený všem, které tohle zajímá. Hrál jsem jednu MMORPG a při psaní s hráči jsem zjistil, že jsou tam víceméně ze zvyku. Nebo povídali, že končí a stejně z toho nic nebylo. Zkrátka tam byla hromada lidí, kteří hráli hru, ale vlastně to už ani nechtěli. Takže třeba takovým tohle snad pomůže prozřít. Za pokus to stojí :).
Tomáši, mám pocit, že o tomto oboru zase tak moc nevíte a děláte závěry na základě chybných úvah. Z velké části tyto hry (MMORPG) hrají kluci/chlapi ve věku 20-30 let. Také čím starší hráč, tím více peněz do hry posílá.
Teď je mi 25 a když jsem chodil ještě na základku, tak jsme tyto hry z kamarády ze třídy hráli (spolu i proti sobě). A neinvestovali jsme ani korunu a tím myslím ani do nákupu hry.
A z dnešní doby: Když jsme dělali jednu instalatérskou praci u jedné paní v RD, tak jsem tam narazil na klučinu ve školním věku, který měl na mobilu skype videohovor se svým kamarádem a domlouvali se kde v jedné MMORPG (nevím které, zřejmě WoW) se sejdou ap…
Ale musím říct, že matce to bylo jedno a byl to ten typ, který nemá čas se ani najíst natož se poučit do školy.
Takže si nemyslím, že to mladší nehraji.
Ale já neříkal, že to mladší nehrají. Jen že to nehrají tak, aby se z toho dal udělat závěr „vydělávají na dětech miliony“.
Tankisté kolik vám je let?
WoW Player Ages
Naprosto s tim clankem souhlasim. Ale taky jsou lidi, ktery to hrajou jen z nudy a nezalezi jim na tom byt nejlepsi.
Me docela bavi zkoumat jaky jsou ty lidi v realu. Smutne je, ze ve vetsine pripadu se z borce ve hre vyklube totalni nula v reale.
Podle me hlavni duvod, proc lidi tyhle hry hraji, je neuspech v realnem zivote. Nemaji kamarady, jsou stydlivi, jsou odstrceny, sikanovany…
Je to smutny.
Já ti nevím, jak jsem již psal výše, tak hraji příležitostně a někdy i víc. Je mi 25. Jsem instalatér na živnost a v rodině jsem já ten za kterým jdou když potřebuji opravit pračku, navrtat poličky, zazdít okno ap. A necítím se jako odstrčený, šikanovaný….
Takže tvá úvaha z menšený je dle mého mylná.
Jinak když už hraju, tak jsem vždy někde uprostřed někdy víc a někdy miň úspěšný. Takže se za borce nepovažuji :).
Ahoj Carle… hele já spíš ty hry hraju jen že nemám doma co dělat :D. A zabíjím tím čas no :D. Pěkně napsané to máš.
No, já jsem hrál (a ještě hraji) MMORPG… nevím jestli je to tak jen u mně nebo i u ostatních (dle mně ano), ale bez ostatních lidí u nich nevydržím víc jak 14 dní (denně tak hodina max. pak nuda). Prostě se to musí brát jako hra + sociální sít pak to zabaví s přestávkama i na 2/3 roky (ale ne sedět u toho tzv. 24/7).
Jinak k tomu, že to začínaj ti co jsou méněcenní v realu… ti do toho akorád dávaj víc prachů, aby si zvedli ego (to je zkušenost, ne kec).
Dále nic nemá na to v realu s holkou na klíně a promilí v krvi při nerušené zábavě :D.
A na konec to že jdou lidé ke hrám o vánocích a svátcích všeobecně tak protože nemají co dělat, rodina a přátelé neseberou celý čas vánoc ani když jej vyplníte pohádkami.
Souhlas.
Dle meho nazoru jedine opravdove informace napsal Lukas v komentarich…
Kazdy nema to stesti byt stastny v realnem zivote, ve virtualnim ma alespon velmi dobrou iluzi druhe sance.
Ano, male deti, ktere nejsou jeste schopny vlastniho usudku bych drzel mimo.
A jeste bych prihodil „uzitkovou“ perspektivu: proc si clovek porizuje dum, hi tech vybavu, nove auto… protoze blabla ale hlavne protoze mu to dela dobre… proc hraje hru, kde vylepsuje postavu? Protoze mu to dela dobre…. kde je rozdil? Ktera hra je vice nespravedliva? Ta, ktera nas stoji setinu platu nebo ta, ktera nas stoji cely plat?
Já bych řekl, že na poslední odstavec je jedna a tatáž odpověď: zábava :) ale nemyslite se, MMORPG hry jsou aji záhul na nervy :).
A katcheno, skutečné info napsal Lukáš také v článku :).
Omlouvám se za smajlíky… zlozvyk z hraní.
Ještě dodatek: Ve hře se pozná vnitro člověka podle toho jaký je a ne jak vypadá – vzhled je v realu zhruba 50%-75% faktorem pro navázání novýh známostí a každý se podívejte do zrcadla…vypadáte super? Gratuluji, jděte ven a oslavte to.
Nemáte takové štěstí a jste, s prominutím neatraktivní pro ostatní lidi? Pak byste mohli pochopit ty co hrají dlouhodobě a strkají do toho prachy o sto šest.
Komentáře jsou pro tento článek již uzavřeny.