Proč je psaní každý den naprostá blbost

Pondělí, 12. Srpen 2013

Občas narážím na takové ty rady jako „pište každý den“ a chtěl bych se k tomu nějak vyjádřit. S tímto cílem totiž nesouhlasím a konkrétně u webu to není zrovna nejšťastnější nápad. Alespoň z pohledu čtenáře.

Co mě donutilo k napsání tohoto příspěvku?

Už je to nějaký čas, co jsem četl článek Why You Should Write Daily a celkově ve mě nezanechal příliš dobrý pocit. V podstatě je to článek jako upoutávka na autorovo kurz. To mi nevadí, má na to právo, ale ty důvody, proč psát každý den mi přijdou příliš slabé. S pravidelným psaním mám nějaké zkušenosti a tak jsem se dnes rozhodl napsat o pravém opaku…

1) Pravidelné psaní už není tak velká zábava

Každý den si totiž sedáte s tím, že něco musíte napsat. Kvalita je tu tam a v podstatě se lepším v psaní nikdy nestanete. Na to totiž musíte mít náladu. Mít pro psaní vášeň, snažit se a také něco číst. Nestačí jen psát. Sám to znám, když jsem psal často. Ta věc vás postupně začne štvát, protože koho by to pravidelně bavilo. Samozřejmě hodně záleží na tématech a stylu, ale i tak.

Myslím si, že pro psaní musíte mít potřebu něco sdělit. Něco sdílet a poslat to ven. Stejně jako naštvaný člověk má potřebu řvát a mlátit kolem sebe. Stejně tak na psaní musíte mít náladu, pokud by to tak šlo říct. Nejde prostě sednout na křeslo a bez přípravy jen tak něco psát. To nebude mít smysl a ani za sto let vás to lepším autorem neudělá. A o to by tu hlavně přece také mělo jít…

Psaní je otrava

2) Mít psaní jako každodenní zvyk není zdravé

Zní to možná bláznivě, ale je to tak. Sedavý způsob života zabijí a není vhodný pro nikoho. Nemluvě o tom, že tělo dostává dost zabrat už v práci, nemusíte ho přece ničit i doma. Tím samozřejmě myslím záda, krk a další části těla, které trpí při nesprávném sezení u počítače. A nesnažte se mi tvrdit, že sedíte správně. To dnes opravdu nedělá skoro nikdo…

Mnohem vhodnější než psaní mi přijde obyčejná procházka či nějaký lehký pohyb. Třeba jízda na kole či plavání. Sedět každý den hodiny u stolu prostě není pro vaše tělo žádný med… a je to třeba brát v potaz. Psaní je sice moc hezká věc, ale pořád jsou tu jiné aktivity, které jsou pro tělo mnohem lepší.

3) Psát smysluplné věci taky nejde každý den

A plácání znaků do klávesnice vás opravdu nikdy nikam neposune. Psaní smysluplných věcí, které vás třeba v něčem ujišťují už sice ano, ale ty zase nejde psát každý den. Nikdo nemá tak bohatý život, aby se každý den mohl dělit o své myšlenky a nešlo přitom o podvod (že si prostě věci vymyslel).

Proto si myslím, že je lepší brát psaní více jako vášeň. Jako prostředek pro vyjádření a psát jen tehdy, pokud usoudíte, že to opravdu k něčemu bude. Ať už čtenářům či vám samotným. Sám mohu říct, že takové volné psaní je mnohem lepší než něco vynucovaného. Prostě mám chuť o něčem napsat a tak to udělám. Také je to parádní způsob, jak ventilovat své myšlenky…

Sdílení myšlenek

4) A málokdo také stojí o názory na své psaní…

Každé psaní na internetu jde totiž dohledat. Můžete sice psát blog jen pro sebe, ale i tak si vaše články na internetu někdo najde. A pak se můžete snadno stát terčem kritiky, že píšete blbosti a tohle a tamto. A na to musíte mít občas pořádnou hroší kůži. Pokud bych počítal s tím, že budete psát každý den, té kritiky by časem mohlo být více než slov v tomto článku.

Ne každý totiž pochopí, že hlavním cílem není blaho čtenářů, ale třeba snaha zlepšit se v dovednosti jménem psaní. I když se tento poslední bod moc často nevidí. Většina autorů se totiž příliš bojí a věci raději nepublikují. Je to určitě škoda a šlo by o tom dlouze diskutovat, ale to tu dnes rozebírat nechci.

A co si vůbec myslíte o pravidelném psaní vy?

Myslíte si, že v dnešní digitální éře je dobrý psaný projev něčím skutečně žádaným? Že má smysl tuto dovednost trénovat třeba pomocí psaní vlastního blogu? A pro co vlastně používáte psaní vy? Pro urovnání myšlenek, sdílení názorů či pro uchování nějakého postupu formou návodu? Povídejte…

Nabízíme vám širokou škálu zdravotnických potřeb.
V sortimentu www.dentimedshop.cz máme například inkontinenční pomůcky, zdravotní kompresní punčochy nebo ortézy. Pomůžeme vám s výběrem.

{ Komentáře k článku }

Tom

Myslím, že je dost velký rozdíl v tom psát denně, pokud je to něco v čem se chci zlepšit nebo publikovat denně. Takový pokus publikování denně, jsme mohli vidět v případě Miloše Čermáka a jeho projektu povídek zfleku.cz. Miloš Čermák je podle mě velice dobrý novinář a rád jeho články čtu. Ale ty povídky byli sobě tolik podobné a nápady musel recyklovat, že ani někdo takto zkušený to nezvládá denně a kvalitně.

Na druhou stranu vytvářet si takový návyk (nebo i jiné návyky co Leo propaguje) není tak špatné. Často se mi nechce psát, ale díky tomu, že se snažím tento návyk dodržovat a řeknu si, dneska bych měl něco napsat se mi podařilo napsat několik příspěvků, které by nejspíše bez toho drobného nucení něco bych měl napsat nenapsal. A většinou mi to spíš udělá radost, že se mi i něco podařilo takto napsat.

Takže za mě: psát denně ano, publikovat denně ne.
Leo v jednom příspěvku napsal, ať to co napíšeme hned hodíme na web a čteme po sobě až později. Zkusil jsem to jednou a spíše jsem odradil budoucí čtenáře chybami v článku.

Tesy

Psát denně klidně – pokud tedy má člověk na to čas a náladu (já bych neměl). Publikovat denně ne. Maximálně například v rámci tzv. projektu 365 napsat pár slov (vět) denně. Denně psát zkoušel například i autor KecyKVěci. Začaly sice přibývat rychle články, ale kvalita šla výrazně dolů, až jsem to přestal číst.

Tomáš Erlich

Já bych taky neměl. Myslím si, že to od vás (tebe a Toma) bylo řečeno perfektně. Psát denně klidně ano, ale publikovat už ne. Pak to nebude mít smysl a nikoho to nebude bavit číst. Navíc se tímhle stylem člověk stejně psát nenaučí, přesně jako jsem psal v článku…

Sám jsem také zkoušel psaní si poznámek každý den, když jsem začal posilovat. Jako motivace ke změně návyku to bylo moc fajn, ale zhruba po dvaceti dnech mě to přestalo bavit. Důvodem bylo to, že se z cvičení stal už návyk a nebylo třeba se přemlouvat. A s tím i vyprchal smysl psaní, protože jsem ho používal k dokopávání se k cvičení.

Rixo

Psát denně ne, ale pravidelně určitě ano pokud chceš, aby někdo na tvůj blog chodil. To je prostě fakt, který pozoruji i na sobě. Jak někdo přestane psát nebo píše jednou za uherák, zapomenu na něj.

S tím nesprávným sezením nevím nevím. Stačí nesedět na židli za pár stovek a rozdíl je už znát.

Psát smysluplně každý den samozřejmě jde. Nebo si myslíš, že v novinách dělají redaktoři na směny?

Javojta

Psaním se živím a ověřil jsem si, že pro „profesionály“ (rozuměj lidi, kteří za svoje dílo chtějí dostat zaplaceno), je každodenní psaní nezbytnost. Prostě se v něčem zdokonaluješ, jako když každý den hraješ na housle, aby z Tebe jednoho dne byl virtuos. Bez toho to ani nejde. Nevěřím na rozené talenty.

Na druhou stranu, takto člověk jenom vypiluje svoji stylistiku. Mít i kvalitní obsahovou stránku, to je o něčem jiném. Aby člověk měl o čem vyprávět, musí nejprve žít. A žít se nedá od psacího stolu. Sám na to teď narážím – trávím tolik času u počítače (pracovně), že se mi nedostává času na sebe sama a nemám o čem vyprávět.

Komodor

Myslím, že 4. bod je dost častý a obvyklý. I já spoustu věcí už nepublikuji a nechávám si je radši pro sebe, nebo se dělím se známýma. To samé platí i pro sociální sítě. Nechci komentáře, nechci aby si o tom někdo něco myslel.

Jo, psát každý den je blbost, souhlasím. Z toho by měl každý bloger, nebo pisálek vyrůst.

Filosof

Měl jsem období, kdy jsem psal denně a nevidím na tom nic závadného :-) – přirovnal bych to období k průtokovému ohřívači na informace. Pokud je to pro člověka autentické, tak ať si píše jak chce – pokud není, tak ho vem čert ;-)…

Tomáš Erlich

Samozřejmě je fajn, když má člověk chuť psát. Pak toho může napsat hromadu a nezabere mu to ani tolik práce. Jenže to záleží na zapálení a chuti. A ty rady jako „pište každý den nejméně 700 slov“ s tím nepracují. Prostě člověka nutí něco dělat každý den.

Podle mě je mnohem lepší řídit se něčím jako píšeš ty. Brát to volně a moc to neřešit. Třeba si říct „chci psát“ a prostě do toho jít. Jednou budeš psát 3x týdně, jindy zase jen jednou, protože nebude čas. Ale v ten moment píšeš, protože chceš a naučíš se mnohem více, než kdyby jsi jen tupě poslouchal nějaké rady od ostatních…

Dominik Fryč

S psaním každý den jsem měl taky zkušenost, asi před rokem jsem se o to snažil. Vydrželo mi to asi 20 dní, pak jsem už prostě nemohl. Nevím jak ostatní, ale já když píšu článek, tak i s přípravou obrázků a uspořádání textu mi to trvá průměrně tak 3 hodiny.

Neumím si představit, že bych každý den trávil 3 hodiny psaním a přípravou článku. A navíc, ne vždy mě napadá, o čem psát. Píšu jen, když vím o čem a mám náladu. Proto bych psát každý den určitě nevydržel.

Petr Loukota

Osobně píšu blog proto, aby pro mě bylo jednodušší dělat další věci. Příklad: mou povídku si jistě rádo přečte více lidí, pokud už mám dost článků na blogu a nějaké stále čtenáře, než pokud ji publikuji jako člověk, o kterém dosud nikdo neslyšel.

Také píšu o věcech, které mě zajímají. Napsal jsem pět článků o pěti knihách stejného autora. A jen čekám na čtenáře, kteří mají oblíbeného stejného spisovatele. Kdybych se chtěl zavděčit, psal bych o širších tématech. To není mým prvotním cílem. Píšu, protože mě to baví. Jinak psát nebudu.

A za třetí, na psaní musím mít náladu. Někdy mám náladu psát, ale nemám náladu psát na blog. Tak píšu například tu povídku. Jindy nechci povídku ani vidět a psát na blog. Tedy ano, ať někdo píše klidně denně, pokud na to má čas a náladu. U psaní knihy to může být prospěšné a žádoucí (rychleji se kniha dopíše), ale třeba na sebelepším blogu myslím, že čtenáři na článek každý den nejsou zvědaví.

Jan

Když má člověk bohatý život, může psát klidně každý den. Pokud nemá, prostě ho to dožene a zhroutí se. Každý tomu říká jinak. Nuda, nechuť, spisovatelský blok, vyhoření… Takže musíte mít pestrý život.

Poté budete brát psaní jako relaxaci a takové blogerské psaní klidně vydrží celý život. Nejde se věnovat jedné věci celý den a po celý život. To je univerzální poučka a platí na všechno. Na vztahy, práci i koníčky.

Tomáš Erlich

Naprostý souhlas. A napsal jsi to parádně. Je dobré se v životě věnovat více věcem. Hodně tohle pozoruji u lidí, který mají životní styl: práce, jídlo, spánek – a pak si stěžují na práci, ale podle mě je to právě v tom, co tu píšeš. Celý svůj čas věnují práci a z toho jim hrabe. Kdyby měli nějaký koníček, už by jim najednou tolik nevadila…

xergic

Jako autora by mě každý den psát nebavilo. A co každý týden? To taky není ono. Prostě nutit se do psaní pravidelně je na houby, nebavilo by mě to. Už jsem hodně dlouho nic nenapsal, ale aspoň se do toho nemusím nutit, vím, že když náhodou něco napíšu, bude to rozhodně zajímavější, než každodenní články i ničem.

A jako čtenář bych asi nechtěl číst každý den článek od stejného autora. Časem to prostě omrzí.

parohac4

Mám s tím trochu zkušenost. Když jsem založil Projekt365 (dnes už ho nevlastním), rozhodl jsem se, že jej podpořím taky vlastním projektem ve formě deníčku. Rozhodl jsem se, že budu psát deníček, prostě to, co se za ten den stalo a co jsem prožil.

Bylo to šílené, ze začátku jsem byl strašně nadšený, plný elánu a první deníčky byly poměrně obsáhlé. Ale pak jsem polevoval a polevoval, vynechával, najednou jsem cítil, že to není ono. Až jsem toho cca po 200 pokračováních nechal.

Projekt už není online, dokonce jsem zjistil, že nemám některé zálohy, ale pár deníčků bych ještě našel. Psaní každý den opravdu není dobré. Alespoň tohle je můj názor. Psát by člověk měl tehdy, když ho to baví. Ne když musí.

Marek Hnátek

Díky za článek. Dovolím si trochu nesouhlasit :-).

Pokud člověk píše čistě pro svůj blog, je psaní jen když je chuť asi ideální volba. Jestliže ale musí pravidelně přinášet nový obsah, je každodenní psaní tak trochu povinností. Souhlasím s tím, že je to někdy až otravná povinnost, člověk nemá inspiraci apod., ale psaní je z velké části řemeslo, ve kterým když si osvojíš základy, není problém vytvářet i bez nálady kvalitní příspěvky.

parohac4

Tak ty základy bych potřeboval osvojit taky. Nechceš na toto téma něco napsat?

Marek Hnátek

Zkusím něco sepsat, ale nejsem zrovna profi kopík – Rada pro začínající copywritery. Ale ty základy tam snad budou.

Thomys

Naprostý souhlas s autorem článku. Myslím si, že většina autorů webů spíše podniká než je zaměstnaných. A jednoduše, když budete mít povinnost každý den psát, tak to budete dělat povrchně, s nechutí a budete proti těm principům, které (asi) uznáváte, tedy svobodné povolání.

Mám raději způsob, kdy jeden den dělám 20 hodin a další den si dám volno. Samozřejmě podle toho, jak mám chuť. Někdy je ale problém se dokopat k čemukoliv, to je taky pravda.

Musilda

Dovolím si nesouhlasit. Snažím se každý den něco napsat, nebo vytvořit (někdy je to video) a díky té pravidelnosti se obsah rozrůstá a zároveň si díky přípravě článků rozšiřuji znalosti. Spoustu blogů jsem přestal číst, protože se tam třeba měsíc nic neobjevilo.

Tomáš Erlich

Ano, je to prospěšné, ale zkus to dělat třeba dva roky v kuse. Časem tě to začne štvát a nebo se vytratí ta originalita. Ze začátku se hodně naučíš a je fajn to zkusit, ale dělat tohle trvale?

To podle mě na slušné úrovni nejde – pokud to nemáš jako full-time práci a ničemu jinému se nevěnuješ. Sice jde oponovat hrstkou zdrojů, které něco publikují každý den, ale to už opravdu není hodnotné čtení…

Ďusi

Psaní každý den, to už je řemeslo. A jakost může být řemeslně kvalitní, ale chybí tam to nadšení, co je v textu cítit, když člověk píše, když ho to baví. To mi jistě potvrdí každý, kdo nepíše blog druhý měsíc.

Z pohledu blogera, co má jeden blog, máš ve všech bodech naprostou pravdu. Ale od doby, co mám těch blogů více, je psaní fakt dřina a není to jediná práce, co se musí s blogy dělat. Provozovat weby chce hodně času i sil a tak jsem nakonec skončil u toho, že sem si najal paní, co mi píše články, protože jsem to už fakt nestíhal. Teď mě opět práce baví.

A tento týden jsem koupil jeden web se 150 články, předělávám design webu a trochu jsem se koukl i na články a zjistil sem, kolik toho ještě neumím a asi ani psát. Fakt, kdo píše, měl by i číst a odpočívat…

Komentáře jsou pro tento článek již uzavřeny.

Předchozí příspěvek:

Následující příspěvek:

Tato stránka již není udržována. Děkuji za pochopení.