Procházíte se po městě a zahlédnete sympatickou slečnu. Venčí psa, stojí a jen tak mile kouká. Na chvilku se zastavíte, ale nakonec ji neoslovíte. A když ano, myslíte na bláznivé věci. Proč se takhle chováme?

Co myslím tou frází „špatné cíle“ při oslovování?

Třeba telefonní číslo? Jsou lidé, kteří chodí do města každý den jen kvůli tomu, aby získali od holek čísla. Ty jsou stejně většinou falešná a to až tak nevadí, oni na ně totiž stejně nezavolají. Nejde jim o slečnu, ale o to získat číslo a udělat si puntík do bločku. V tomhle článku bych chtěl proto mluvit o oslovování a o tom, proč je tenhle druh seznámení špatný.

Tyhle špatné cíle (jako třeba: „dnes určitě nějakou sbalím“) totiž ničí celou krásu seznamování. Celý půvab seznamování je podle mě založený na tom, že se s nějakou prima holkou chcete seznámit. Přijdete k ní a začnete si povídat. Není to o tom, že jdete ven s tím, že dnes oslovíte dvacet holek a budete se jich ptát, zda nechtějí zajít na kafe…

Život není o tom být nejlepším baličem na světě

A bloček plný čísel je vám stejně k ničemu. Oslovení dívky by mělo mít nějaký hlubší význam. Zkrátka… líbí se vám slečna v parku? Jděte jí to povědět! Mělo by jít o to, že se cítíte duševně v pohodě a chcete si povídat. Chcete ji oslovit, polichotit jí, seznámit se… nebo si povídáním zkrátit čekání na autobus. Plno kluků si dělá naprosto blbé cíle jako „dnes nějakou sbalím“ nebo „na tomhle koupališti oslovím 15 slečen“ a zahazují ten nejsprávnější důvod – oslovit dívku a mít radost ze samotného povídání.

Nevím jak vám, ale mě přijde mnohem rozumnější oslovit stojící slečny a pozvat je třeba na kafe než lítat po městě a každé říkat jak je krásná a testovat, zda vám dá číslo. Jasně, že každý se potřebuje nějak osmělit, ale… je dobré myslet dopředu. Pokud budete holky svádět a ze srdce víte, že je chcete poznat, budete se mít dobře. Pokud budete běhat po městě a testovat „otvíráky“, které si přečtete někde na webu – jednou se možná vzbudíte a zjistíte, že máte blok plný čísel, je vám třicet a jste v podstatě sám.

Jak správně oslovit holku a kde se seznámit?

Jakkoli, kdekoli. Jsme přece normální lidi a povídání si s někým je naprosto běžné. Nemusíte chodit do klubu. Můžete se seznamovat na ulici, zastávce, koupališti nebo třeba ve frontě. Mnoho lidí chodí do klubu jako do nějakého marketu. Žena sedí, vy k ní přijdete a začnete povídat. Přijde mi to jako chození do supermarketu. Rozhlédnete se a „něco“ si vyberete. Jsem jediný, komu to zní tak blbě? Tak nějak lacině, neoriginálně?

Seznamovat se přeci dá i jinak. Mějte dost sebejistoty, jděte ke slečně na koupališti a řekněte: „Ahoj, vypadáš skvěle. Chci se s tebou seznámit“. Žádné otázky, debilní otvíráky a návrhy. Pokud to opravdu tak myslíte, řekněte jí to. Usmála se? Skvěle, klidně pokračujte něčím jako „Mohu tě na něco pozvat?“ a mávněte směrem k občerstvení. Máte hotovo a ani to nebolelo.

Znám holky, které přímo touží po tom, aby je neznámý kluk oslovil. Chtějí, aby je sváděl někdo úplně neznámý. Není to žádná magie. Je to o lichotkách, dotecích a o tom, jak se oba cítíte. Takže až se příště budete sami sebe ptát „Kde se seznámit s holkou?“, odpovězte si „kdekoli“.

Co vy chcete holku skutečně nemusí vůbec zajímat

A většinou ani nezajímá. Proto nedělejte hloupé návrhy. Poznáte to přesně tak, když se jí zeptáte na číslo a ona tak nějak váhá. Váhá proto, že jste jí nedali dostatečný důvod, aby číslo dala sama. To, že jste tam nic neznamená. To, že projevíte zájem o ní už ano. Proto se o ní zajímejte, ptejte se. Nosná hodnota musí být to seznámení, ne zaplacené pití. Občas stačí i maličkosti.

Naučte se přijímat odmítnutí a chovejte se správně

Hodně kluků používá takové ty trapné hlášky při odmítnutí. Asi každý zná provařenou větu „Stejně jsem tě nechtěl“. Nevím jak to říct jemně, ale tohle vážně nepoužívejte. Každý správný chlap by měl umět přijmout odmítnutí. Tím, že plácnete podobnou hlášku jen ukazujete, že jste naprostá nula. Žena vás prostě jen odmítla. Nejde o žádné urážlivé gesto. Tím, že jdete hned do protiútoku jí dokazujete, že udělala vlastně dobře.

Zmiňuji to tu, protože tohle ženám hodně vadí. Většina proti seznámení nic nemá, pokud jste tedy sympatický a dokáže přijmout odmítnutí – máte dost dobře nakročeno k úspěchu.

Máte pocit, že se na oslovování holek ještě necítíte?

Jednou jsem se s kamarádem ztratil a on se na mě podíval a řekl: „Co teď, nevíme kde jsme“. Já se jen usmál a pověděl: „Koukej kolem, k čemu tu ty lidi chodí?“. Rozumíte, co jsem tím chtěl říct? Když se ztratíte, rozhlédněte se kolem. Uvidíte desítky, stovky lidí. Prostě jděte, usmějte se na ty slečny před barem a zeptejte se na cestu. Výmluvy k oslovení si najde každý, ale i ta nejlepší výmluva vám nijak nepomůže.

Stejné je to s oslovováním holky, když se chcete seznámit. Nebojte se, že budete posuzováni. Je to pořád lepší než být ignorován. Holkám je mnohem nepříjemnější nějaký čumil než člověk, který řekne naprostý blábol. Ony totiž přemýšlí jinak. Nechápou proč se nevyjádří, proč něco neudělá. Říkají si „Je na mě něco špatně? Copak se mu nelíbím?“. Takže se toho nebojte. A nebalte holky kvůli získání tel. čísla, ony vám ho dají samy, budou-li chtít.