Asi si všímáte, že tu nový obsah už není tak často, jako dříve. Je to pravda a nehodlám proti tomu bojovat. Ale nějak cítím odpovědnost vůči čtenářům. A tak jsem se rozhodl, že tu uvedu pár svých důvodů.
1) Blogy jsou už dávno mrtvé
Buďme upřímní, blogy už nejsou v módě a zájem o ně téměř není. Všichni sjíždí sociální sítě. Frčí obsah formou videa a podobné věci. Vlastně blogování nikdy nebylo v módě, ale pořád si zasloužilo nějakou pozornost. Dnes už je to jen skladiště méněcenných blbostí. Je to hodně subjektivní názor, ale já to takhle cítím.
Ostatně se stačí porozhlédnout kolem. Na mé oblíbené blogy padá prach, dokonce i na ty zahraniční. Většina lidí už nepíše a pokud bych neměl počítat podnikatele, kteří to berou jako způsob propagace (a tedy psát musí), mohl bych klidně říct, že už nepíše nikdo.
2) Mám stále méně a méně času
A to na všechno. Člověk si pak musí vybírat a naučit se, jak co nejlépe pracovat s časem. Pak je těžké najít si 5 hodin k vypracování článku. Musím mít totiž čas na napsání, korekturu, publikování a sdílení a ještě samozřejmě správu komentářů. To není sranda a hodně se už rozmýšlím, jestli mi něco stojí za napsání. Vím, že jsem už něco podobného dříve psal, ale teď je to silnější.
Člověk si raději vyjede na kole, zajde do sauny či poslechne nějaké nové album. Kterých mám vlastně k poslechu stále více, než jsem ochoten věnovat poslechu hudby. Psaní pro mě zkrátka už není koníčkem číslo jedna a tím logicky klesá čas, který jsem mu ochoten věnovat.
3) Psát blog 7 let není sranda…
Většina z vás to asi neví, ale tento blog už vedu 7 let. To je dlouhá doba. Člověk se pořád někam posouvá a tím se mění i jeho oblast zájmu. Já jsem se vždy snažil, aby tu bylo kousek od každého. Najdete zde články o svádění, tvorbě webu, SEO, zrychlování stránek… Hodně jsem zde probíral také psychologii a další zajímavá témata. Jsem člověk, který má velký rozhled a je to z blogu tuším znát.
Jenže vše má své mantinely. A já si pomalu začínám myslet, že jsem zde už napsal vše, co se dalo. Samozřejmě, mohl bych se podívat do statistik a našel bych minimálně 3 zajímavá témata k napsání, ale to bych se jen stal otrokem svého blogu. A to je blbost.
4) Nechci to tu vycpávat vatou
Jak už docela zřetelně naznačuji v předchozím odstavci, nechci to tu vycpávat vatou. Je to můj blog, vedený pod mým jménem. A já z něho nechci udělat velkou hromadu balastu. Na to si ho moc cením. A svého jména.
Mohl bych sice psát plno článků, ale většina by neměla to gró, které by stálo za ten čas. A tak je lepší mlčet a nic tu nepublikovat.
Tím ovšem neříkám, že přestávám psát. Píšu i na jiné weby a stále budu. Psaní mám rád. Ale pořád mám stále větší pocit, že vést si v dnešní době blog je už tak trochu přežitek. Odborné články můžu totiž publikovat i jinde a z těch osobních (možná až filosofických) jsem už vyrostl.
Tak se zkrátka nelekejte, když tu nebude 5 článků každý měsíc.
{ Komentáře k článku }
Vidím to úplně stejně. Taky jsem úplně neskončil, ještě nějaké nápady mám, ale moc se mi do toho nechce.
Došla mi motivace. Došla chuť. Vždycky je lepší čekat dlouho na pořádný článek, než cpát jeden článek o ničem za druhým, to stejně nikdo číst nebude…
Škoda, tvé články jsou suprové. Hlavně seriál o rychlosti webu. Hned jsem si potunila s programátorem svůj web :-).
Šikovně to dělá Zbyšek Nádeník, kdy napíše jeden článek za měsíc a není to o kvantitě ale o kvalitě.
[1] Souhlasím s tebou. Jen ty články o ničem na internetu vycházejí celkem běžně a pořád je čte dost lidí. Já to spíš beru tak, že něco takového je jen mrhání časem. Autora i čtenáře, takže je lepší si něco podobného ušetřit.
A raději ten čas investovat lépe.
[2] Díky za kompliment. Seriál o zrychlování stránek opravdu stál za to, ale ten už stejně pravděpodobně nikdy pokračovat nebude. Ne že bych nechtěl, ale čistě proto, že jsem vše důležité už probral.
Už tam zkrátka není nic, co by nějak znatelně urychlilo web. Pokud člověk dodržuje postupy, které jsem popsal, nic více už nepotřebuje.
PS: Zbyškovo blog znám a líbí se mi.
Klobouk dolů, že jsi byl schopný psát blog 7 let a ještě s tak vysokou četností článků.
A jinak s časovou náročností psaní blogu jednoznačně souhlasím. Jsou to měsíčně desítky hodin dřiny. Aktuálně o psaní blogu a co to všechno obnáší připravuji článek :). Ať se ti daří!
Osobně Tě plně chápu a přeji ať se daří i mimo blog. Vím co to je psát pravidelně blog (ten můj mám od roku 2004).
Vymyslet téma, vytvořit osnovu, pak sešit v Excel, screny obrazovek, napsat a naformátovat článek, publikovat, propagovat, odpovídat, aktualizovat, atd. Zabere to nejen spoustu času.
Na druhou stranu psaní něco přináší, nemyslím jen finance, ale také možnost potkat velice zajímavé lidi, získat zpětnou vazbu, která člověka posune, atd.
[4] Už se těším na článek.
Jsem z těch komentářů docela zmatený. Přestáváš sem psát úplně nebo se jen vzdáváš pravidelného přispívání?
Abych věděl, jestli tu ještě někdy něco bude.
Jak píšu v článku, blogování už není mým koníčkem číslo jedna, takže upouštím od pravidelného psaní. Zkrátka sem už nebudu aktivně psát. Ale pořád píšu rád, takže pokud najdu čas, náladu a hlavně dobré téma, napíšu sem o tom. Na druhou stranu… pokud ne, prostě tu nic nového nebude.
Tento článek sem nepatří. Buď piš na blog, nebo nepiš.
Ale psát na blog, že nebudeš psát na blog, je určitá forma digitální samohany. Což čtenáři moc neocení.
Komentáře jsou pro tento článek již uzavřeny.