Usmíváte se jen pro radost? Pro zvýšení důvěryhodnosti či jen tak? Pojďme se společně podívat na několik výsledků z psychologických výzkumů, které vám ukáží, jak využít úsměv i pro svůj vlastní prospěch.

Úsměv neslouží jen k ukazování potěšení…

Můžete pomocí něj zvýšit důvěru ve vás, snížit si trest, který vám někdo dá a podobně. V těchto několika bodech se budu snažit prezentovat ty podle mého nejzajímavější zjištění, které se určitě hodí znát. Doufám, že vám pomohou a popřípadě se k nim vyjádříte, co si o nich myslíte.

Rád bych zdůraznil, že se opravdu nejedná o magazínové žvásty vycucané z prstu. Aby vše bylo důvěryhodné, budu se maximálně snažit uvádět zdroje těchto psychologických výzkumů. Pokud vás něco zajme, můžete si tak konkrétní výzkum dohledat a určitě i koupit ke kompletnímu pročtení.

1) Úsměv jako zbraň pro lepší shovívavost

Znáte ty lidi, co se usmívají poté, co něco provedou? Může to pro ně být výhoda? Podle Marvina A. Hecht a Marianne LaFrance, kteří provedli výzkum v roce 1995 jednoznačně ano. Zkráceně řečeno zjistili, že úsměv generuje shovívavost. A to i v případě, že něco provedete. Zajímavé je, že nezáleží jaký úsměv to je. Zda je falešný či upřímný. I ten nejvíc falešný úsměv měl totiž za následek to, že hříšníku chceme dát menší trest.

Jestliže tedy něco provedete a se skloněnou hlavou budete jako ťuňťa říkat stále dokola „Omlouvám se“, dostanete dost možná horší trest než ten, který chytře skloní hlavu, usměje se a řekne něco jako „To jsem podělal, co?“.

2) Úsměv jako pochopení nadšení někoho jiného

Určitě znáte takové to usmívání ze slušnosti. Z toho, že vám druhý řekl něco, co pro něj hodně znamená a vy mu nechcete sebrat jeho úsměv z tváře a tak se usmějete také. Bylo totiž prokázáno (LaFrance, 1997), že pokud se druhá strana neusměje při sdělení dobré zprávy, začne o sobě člověk pochybovat. Pochybovat, že to, co řekl není nakonec tak úžasné, jak si původně myslel.

Pokud vám tedy partnerka říká, jak jí udělalo radost to, že jí třeba v práci dnes vše klapalo – usmějte se na výraz pochopení. Ujistíte ji tak v tom, že je to fajn. V průzkumu totiž ti, kteří měli za svůj protějšek lidi s kamennou tváří začali o své dobré zprávě později pochybovat a cítili se dokonce i špatně.

Z výzkumu také vyšlo najevo, že ženy cítí větší tlak na úsměv při vyslechnutí dobré zprávy druhých více než muži. Má to co do činění s tím, že se více nechávají ovládat city? Nebo jsou jen pozornější?

3) Úsměv jako nástroj pro více oslovení v baru

Nad oční kontakt není? Kdepak, jen oči nestačí. To bylo prokázáno už v roce 1985 Jayem Hewittem a Debrou Walsh. Pokud jako žena chcete, aby vás nějaký muž oslovil, při pohledu na něj přidejte i úsměv. V průzkumu ta, která toto udělala měla třikrát větší šanci, že se muž odhodlá a půjde ji oslovit.

Naopak to bohužel nefunguje. Podle jiného výzkumu jsou totiž muži pro ženy více atraktivní pokud jsou lehce namyšlení či projevují stud. Proto si hodně holek stěžuje, ale stejně mají za partnery namyšlené hňupy. Stud je také pro slečny atraktivní a pokud ji půjdete například požádat o číslo, určitě vám ho nedá jen kvůli tomu, že se viditelně stydíte (několikrát ověřeno za vás).

4) Úsměvem k dlouhověkosti? Možná, že ano…

Jestli vám všechno předchozí přišlo nudné, teď se pobavíte. Studie snímků hráčů baseballu z roku 52 totiž prokázala, že ty s úsměvem přežili své protějšky bez úsměvu o 7 let. Tento kuriózní průzkum vyšel v roce 2010. Přiznávám, že je to trochu uhozené, ale není to zároveň důvod k úsměvu?

5) Úsměvem k obnovení svého sociálního statusu

Řekli jste nějakou hloupost či zapomněli na výročí? Pak se určitě budete cítit trapně a začnou se projevovat rozpaky. Ostatní na vás budou naštvaní, ale jak moc? To podle průzkumu Brendy Buswell a Dachera Keltnera z roku 1997 můžete výrazně ovlivnit. Bude vám k tomu stačit rozpačitý úsměv. V lidech to totiž vyvolává pocit, že si myslí, že to tak velký průšvih nakonec nebyl a odpustí vám díky tomu rychleji. Ano – je to tak jednoduché.

Rozpačitý úsměv nám tedy pomáhá dostat se z těchto trapných situací a lidé nám k tomu (jako bonus) rychleji odpustí. To je jen další ukázka toho, jak využít úsměv ke svému prospěchu. Moc úsměvu je vážně skvělá, co říkáte?

6) Usměj se a svět se s tebou bude usmívat…

Jedna z nejznámějších sociálních reakcí je opětovaný úsměv. Většina lidí tomu nevěnuje pozornost, protože je to téměř automatické, ale stejně je to zajímavé. V roce 1991 udělal Hinsz a Tomhave jednoduchý test s mračením a úsměvy. Zajímalo je, kolik lidí bude úsměv či zamračení opětovat.

Výsledky naznačují, že téměř 50 % lidí opětovalo úsměv vlastním úsměvem. Možná vám to nepřijde příliš zajímavé, ale třeba téměř nikdo neopětoval zamračení tím, že by se také tvářil zamračeně. Proč? Závěrem by snad šlo říct jen to, že úsměvem nemusíte jen zaujmout, ale může posloužit i k plno dalším věcem. A byla by škoda toho nevyužít, podklady k tomu totiž máme.