Alespoň co se týče online aktivit. A ženy jsou v tomto dohlížení ještě horší. Přinejmenším to tvrdí nedávná studie, kterou vám tu dnes chci prezentovat. A musím dopředu říct, že vás výsledky opravdu zaskočí.
O jaké studii tady v článku budu mluvit
Jedná se o studii britských párů, kterou v roce 2010 publikovala Ellen J. Helsper s Monikou T. Whitty. Průzkum podstoupilo 920 manželských párů a účelem bylo zjistit, co je přijatelným chováním online a jak moc na sebe partneři dohlížejí. Pokud to tak vůbec můžeme nazvat…
Jestli se o tuto studii chcete zajímat více či si ji jen chcete sami přečíst, můžete to udělat na této stránce. Tedy až po zakoupení za zhruba 400 Kč. Myslím si, že tolik na úvod bohatě stačí a není třeba to tu nějak dlouze rozebírat. Pojďme se tedy posunout dál, ať víme, co se nakonec zjistilo.
Co se tedy zjistilo, že je nepřijatelné?
Šlo o naprosto běžné věci. Nepřijatelné chování bylo například:
- zamilování se online (90 %),
- cybersex (84 %),
- flirtování (69 %)
- a sdělování problémů ve vztahu (70 %).
Je zajímavé, že muži v tomto měli mnohem více jasno. Ženy nejsou tak jednotné a jedno jim zkrátka špatné přijde a to druhé už moc ne. Rovněž se ukázalo, že si ženy s větší pravděpodobností oproti mužům myslí, že chování partnera na internetu je či bylo problematické. Zkrátka se více zajímají o chování svého partnera na internetu a častěji jeho online aktivitu sledují.
A tohle už jsou konkrétní čísla sledování…
Ve studii vyšlo najevo, že 44 % párů má alespoň jednoho člověka, který sleduje internetovou aktivitu toho druhého. V této hromadě je pak 20 % mužů, kteří sledují svoji partnerku, 43 % žen, které sledují svého partnera a zbytek (37 %) se pak dokonce a věřte tomu, sleduje tajně navzájem.
Přičemž se nejčastěji čtou e-maily (10 % párů kouká jeden druhému na e-maily, 22 % se podívalo jednou), textové zprávy a kontroluje se historie prohlížení (4 % si to dělají navzájem, 16 % to udělalo jednou). Méně časté je pak předstírání, že je člověk někdo jiný a další podobné pokročilé věci.
Proč nás ženy sledují a co si ze studie vzít?
Osobně jsem z této studie docela zklamaný, ty čísla se mi prostě nelíbí a určitě bych o takový vztah nestál. Na druhou stranu, lidé se podobné věci zdráhají přiznat a skutečná čísla tak mohou být mnohem větší… Takže jestli máte spokojený vztah bez podobného „dohlížení“, držte se ho, protože šance, že na něco podobného v budoucnu narazíte bude více jak poloviční.
Ale nesmíme zase ženám křivdit a brát čísla příliš vážně. Ty čísla u žen jsou vysoká hlavně proto, že si obecně dělají větší starosti s nevěrou, závislostí na internetu a pornografií. Zkrátka se v průměru více starají než muži.
Jak by to šlo řešit lépe? Co si o tom myslím?
Jak už jsem tu psal, jsem z toho poměrně zklamaný a přijde mi takové chování ve vztahu hrozně hloupé, ale jak je vidět – děje se to celkem běžně. Přitom si myslím, že právě tato nedůvěra ničí vztahy. A pokud máte jisté podezření, proč se na to rovnou nezeptat?
Kdyby mi partnerka řekla, že ji trápí podezření z nevěry a uklidnilo by ji nahlédnutí do mobilu, hned bych jí telefon půjčil, ať se klidně podívá na co chce. A promluvil bych si s ní o tom. Naopak tajné vypůjčování mého mobilu bych bral hodně nepřátelsky.
Takže je otázkou, zda se takové chování vůbec vyplatí a jestli je to to nejrozumnější řešení. Ale chápu, že jsou páry, které spolu moc komunikovat neumí a často partner neustále odsekává a není schopen normálně komunikovat (znám to, pár takových žen mě žádalo o radu).
A jaký na to máte vůbec názor vy? Věříte těmto číslům? Překvapilo vás tu něco? A zkoušel na vás už někdo takto „dohlížet“? Určitě mi napište své názory.
{ Komentáře k článku }
Pěkný článek. Samozřejmě tajné vypůjčování mobilu nebo čtení osobních emailů bych bral jako podraz, pokud má nějaké podezření nebo pocit, že bych ji podváděl, tak bych jí samozřejmě nahlédnout do mobilu nebo na email nechal. Ale jde o komunikaci, někdo místo toho radši tajně sleduje a zjišťuje, s kým si píše a tak.
Ty nepřijatelná chování mi přijdou docela v dnešní době očekávané, tedy až na cybersex 84% – to mě opravdu zarazilo.
Díky. Tady je hezky vidět, jak se lidé liší v názorech. Mě třeba nejvíc (až po těch číslech samoz.) překvapilo to, že 70 % lidí bere jako nepřijatelné chování sdělování problémů ve vztahu někomu jinému. Jsou totiž holky, které mi takové věci říkají naprosto běžně…
Takže ponaučení z této studie by mohlo být i takové, že každému zkrátka vadí něco jiného a pokud člověk stojí o solidní vztah, měl by to s tím druhým probrat a minimálně si o tom jen tak popovídat.
Smutná statistika. A věrohodná, když se kouknu kolem sebe.
No, bohužel je to asi tak.
Za sebe mohu konstatovat, že online aktivity své manželky nesleduji. A nejen proto, že se každý pohybujeme na úplně jiných sociálních sítích.
Já to zas třeba dělám tak, že jakmile si ji přidám na Facebook, odeberu si ji z odběrů. Zkrátka nepotřebuji sledovat, co píše a dělá. To důležité si povíme a to nepodstatné prostě nepotřebuji vědět.
Znám holku a ta měla partnera, který jí dával To se mi líbí a komentoval dění na Facebooku a mě to přijde jako hrozné lezení do zadku. Mě osobně by tohle chování třeba vadilo… Přece nepotřebuji, aby má partnerka byla všude a u všeho, co zrovna dělám…
Jo, asi kdybychom měli stejnou sociální síť, tak bych to dělal také tak :). Prostě akceptuji, že jako já mám svůj „geek“ svět, ona má zase svůj, točící se kolem jiných lidí a jiných témat.
Býval jsem žárlivec, ale časem jsem se to odnaučil, za což může z poloviny důvěra v mou manželku a ze druhé půlky sebedůvěra, kterou jsem si srovnal. Ostatně ne nadarmo se říká, že žárlivost je odrazem snížené sebedůvěry.
Dost smutná čísla, ale ať to všechno není tolik negativní, pořád tam přece je 56 % naprosto normálních lidí. Stačí si jen vybrat správného životního partnera :). A na to máme přeci celý život, to je dost času.
Nejsem překvapen, ale nelíbí se mi to.
Když mi partnerka něco ukáže, třeba ve zprávách na FB atp., tak se prostě neudržím a třeba sjedu očima i jinam, ale není to o tom, že bych se dále proklikával. Spíše jenom prohlédnu, co je na jiných místech na monitoru. Prostě se rozhlížím okolo sebe. Ale špehování, že bych něco hledal, tak to se mi příčí a vůbec se mi nelíbí…
Jak je to jinde moc nevím, ale toto si myslím je věc, která se může lišit od kraje, skupiny vybraných lidí a tak dále.
Díky za komentář. Myslím si, že tohle je zcela normální. Když prostě na něco koukáš, přirozeně se rozhlédneš i kolem a v ten moment to vůbec neřešíš. A vůbec – něco takového se nedá srovnávat s tím, když manželka vezme svému muži telefon a tajně si čte zprávy.
Takže bych chování, které popisuješ nepovažoval za špatné. Je to prostě přirozená reakce, zvědavost. To není nic hrůzostrašného.
To určitě ne, jako potají někoho sledovat, to je extrém.
Jinak k těm výsledkům – je to pořád jen statistika u pár stovek párů. Může se klidně stát, že kdyby jsi ty páry vybral z jiného místa, jiné země, kde se i evropské státy od sebe hodně liší kulturou, můžou ty čísla být úplně jiná…
Jestli to dělá každý čtvrtý chlap, pak to zákonitě tři ze čtyř nedělají. Takže bych se tím rozhodně zatím netrápil. Spíš bych řekl, že ti chlapi mají ke sledování asi důvod ;). A u žen to bude obdobně.
Komentáře jsou pro tento článek již uzavřeny.