Blogová éra je prý fuč. Už to není, co to bývalo. Spousta skvělých i méně úspěšných blogerů končí a tak jsem se k tomu rozhodl vyjádřit. Protože si myslím, že to ve skutečnosti není tak hrozné a po přečtení tohoto článku mi jistě dáte za pravdu.
Velká blogerská krize
Každý o ní mluví už léta. Nebaví mne poslouchat ty bezduché a hloupé řečičky, že blogování už je někde tam. Nevěřím na žádný úpadek české blogosféry. Pokud jste opačného názoru – zavřete rovnou tento článek, protože není pro vás. Jen by vás naštval.
Nač to řešit?
Nic není jak bývalo dřív a nikdy nebude. Svět jde dál a furt je tu něco nového a stejně tak něco každou chvíli zaniká. Tímto chci reagovat na ty tuny článků, kde si každý stěžuje, že to není, co bývalo (viz pár odstavců níž). Stejně tak jako dnešní děti již nelepí papírové domečky – stejně tak naše generace třeba nebude psát blogy. Je to o vývoji. S takovou věcí se těžko něco dělá a namísto klábosení, jak něco nejde, je vždy lepší s tím něco dělat. Jít příkladem. Ignorovat ty blbé řečičky a ukázat, že se pletou. Dokaž to – napiš pořádný článek. Rád na něj odkáži. Budu se těšit.
Nijak to neřeš a přejdi to
Král píše, král bloguje! Děti křičí a komentují (Patrik Vogl).
Furt koukám kolem a čtu články a komentáře, že nemá cenu psát dlouhé články, že už blogování nemá cenu. Plně se v tomhle ztotožňuji s názorem Patrika Vogla. Je to živá ukázka toho, že jde stíhat reálný život a zároveň psát plno kvalitních článků. Takže, že by byli všechny ty kecy okolo nedostatku času pouhé lži? Možná jo a možná nejsme tak dobří pisatelé jako Patrik :). Možná si nedokážeme přiznat, že na to prostě sereme (promiňte mi ten výraz, ale je výstižný). Opravdu jsem toho názoru. Děti si neustále stěžují, že nemají o čem psát. Nemají inspiraci. Inteligentní člověk prostě nepíše a věnuje se něčemu jinému. Časem se k psaní článků vrátí a není třeba to nějak řešit.
Facebook & Twitter
Ze všech stran slyším furt ty samé hlouposti. Facebook a podobné projekty ničí blogy. S tím vůbec nesouhlasím. Naopak si myslím, že Twitter a podobné projekty spíše blogování pomáhají (a nejsem jediný). Spíš to vnímám jako výmluvu pro blogery, kteří to prostě nezvládají (zakomplexovaní blogeři?). Blogování není pro ně. Berou to jako výmluvu, jak omluvit svou nechuť psát. Nic proti takovým lidem, ale mám rád upřímnost a říct na rovinu proč na to kašlu je dost často nepraktikovaná věc.
Facebook a Twitter je pro kontaktování blízkých. Pro komunikaci. Napíšu tam, že jdu na pivko a počkám, kdo se přidá. Blog je něco jiného. Úplně. Na blog píšu podle svého zaměření odborné či osobní zážitky a zkušenosti. Blog je na rozdíl od sociálních sítí o tom se vyjádřit. Ne jednou větou, ale článkem. Stejně musíte brát na vědomí to, že za nějakou dobu tohle všechno opadne. Tím myslím vlnu Facebooků a Twitterů. Furt tu budou, ale už to bude bráno jako samozřejmost a ne jako něco, kam by lidé psali své myšlenky a denně takové stránky navštěvovali.
Zkrátka ten, kdo chce psát blog – bude jej psát a ostatní slabší se stáhnout na Facebook. Myslím, že je to jedině dobře. Ubude tak nekvalitních blogů a zůstanou jen ty pořádné. Což je jedině dobře.
Blog pro peníze? Nesplněné sny o popularitě…
Někteří si zakládají blog, protože si myslí, jak úžasně zbohatnout. Přečetli si článek, jak jeden bloger vydělal milion a hned si myslí, že všichni blogeři jsou boháči (téměř každý bloger má přeci iPhone za 15 000,-). Všichni blogeři se stali boháči díky blogu. To je neoddiskutovatelné. Krásná představa, ale realita je jiná. Na blogu miliony nevyděláte (alespoň ne v Česku). Stejně tak jako nejde nasadit reklamu hned. Blog musí být úspěšný, aby začal vydělávat a zakládat tedy nový blog jen kvůli přínosům je hloupé a naivní. Leda, že byste na blog publikovali články svých… řekněme „chlebodárců“.
Může blogová krize prospět blogům?
Ano, jistě. Jak jsem již psal, zůstanou jen ty nejsilnější (v tomto případě spíše nejlepší). Každá krize funguje jako síto. Prosejme tedy nekvalitní blogy a radujme se z těch, kteří tu neustále jsou a mají tak kvalitní články. Bohužel se najdou i ty případy, kdy je blog kvalitní, ale i přesto se zruší. Výjimka potvrzuje pravidlo. V tomto případě je to Jakub Šimeček (tímto ho zdravím) a jeho blog, který zrušil.
V žádném případě nesouhlasím s názorem, že dobré blogy vymírají. Prostě to autora už nebaví a nenaplňuje ho to dobrými pocity jako dříve. Každý bloger si prochází různými fázemi života a jeho názory se mění.
Trochu off-topic (ztráta času)
Myslím si, že ty nejlepší články se píšou sami. Prostě si lehnu na postel a začnu na iPhonu sepisovat článek. Svoje myšlenky. To je myslím dost dobrý způsob. Vůbec se do blogování netlačím a to je myslím důvod, proč se furt držím. Není divu, že lidé své blogy mažou, když píšou o nekonečných koncích blogů a všeho kolem. Deprimují se a nezvládají to. Nedivím se jim. Psát o tom, že to, co dělám ztrácí smysl je vážně nuda.
{ Komentáře k článku }
To co píšeš je ve zkratce pravda, nicméně mi tu chybí „to hlavní“. Blogování není módním trendem, není to něco, co tu včera nebylo, dnes je a zítra nebude. Je to prostředek k sebevyjádření a publikování svých názorů a postojů. Tato potřeba vyplývá ze samé podstaty člověka a říkat, že na to není čas je pouze vyjádření její ne/důležitosti. Vše je otázka priorit.
Jinak dík za pěknej článek :-).
Máš pravdu. Blogy končí, stejně jako začínají. Zdaleka ne každý má chuť pořád něco psát, nebo dojdou nápady. Někoho další to zase začne bavit a začnou přicházet nápady.
Blogování v ČR rozhodně není o velkém výdělku, tady se bloguje spíše pro radost, takže kdo se chce stát podnikatelem tím, že si založí blog, ať to radši ani nezkouší.
Koloběh nezastavíš a blogy začínají a končí. Někdo vydrží opravdu dlouho a to už něco znamená :). Většinou na takových blozích jsou k nalezení opravdu unikátní informace. Ohledně té radosti z blogování – tak to má být. Dělat blog kvůli penězům je dost blbé. Když prostě něco chceš říct a čtenáři se ti odmění komentáři, je to bezva. Ty peníze by měli být už jen jako něco navíc. Takový bonus.
Já se přiznám, že jsem jedním z těch, které už to nebaví. Teda už mě to nebaví tak, jako třeba před nějakými dvěma lety, což byl asi takový vrchol mého blogu. Asi je to proto, že mě ten „virtuální život“ přestal naplňovat a já si začal víc užívat reality. A proto píšu tak málo.
Jinak já můžu celkem dost posoudit situaci, protože mám blog už pět let a to je sakra dlouhá doba. Mezitím si spousta kamarádů založila blog, spousta jich ho zase zrušila, ale našli se další. Málokterý blog vydržel dýl než dva roky :-).
To chápu. Prostě někdo píše blog a pak zjistí, že to pro něj už tak moc neznamená. Takové pocity jsem měl občas také. Vždycky jediné, co mi udělá radost jsou komentáře. Ne návštěvnost a podobné. Pořádný článek by měl být komentován a pokud není – je asi špatný a když píšu špatné články tak to můžu zabalit. Ne? :)
Tvůj blog znám už strašně dlouho. Možná to byl první blog, který jsem našel. Už nevím. Je to dlouhá doba. Líbí se mi ty témata a velký počet komentářů. Pak se hned lépe komentuje. Jinak ty dva roky… no asi to tak bude. Ono 2 roky je dost. Jámám témat na psaní dost. Jen bych si přál víc komentářů. To mne vždycky nakopne. Když tu koukám na 5 komentářů (kde asi dělám chybu) u mého nového článku nemám jinak velkou náladu pouštět se do dalšího…
V březnu letošního roku jsem si založil blog, napsal první článek, přidal si k němu i první komentář, kde píši: „Jsem zvědavý, jak často budu vytvářet nové články.“, tak jsem opravdu zvědavý, jak dlouho mi to vydrží a bude mě to bavit.
Zatím ani pomyšlení o krizi a tudíž jsem se nad tímto článkem zasmál.
Alespoň někdo se směje, na rozdíl od plačících blogerů, kteří nemají co psát. Ne, ale teď vážně :). Díky za komentář. Ono je třeba vědět o čem psát. Pak to jde samo. Já teď mám tolik článků, že bych mohl publikovat každý den, ale to bych neměl žádné komentáře a bez nich bych neměl zpětnou vazbu. Ta je pro mne důležitá :)).
Já bych to tak tragicky zase neviděl. Je sice pravda, že spousta bloggerů končí, ale hodně jich také začíná. Ale na druhou stranu se mi spíše zdá, že ti co píší, píší méně. Čtečka už se tak často neaktualizuje. :D
Alespoň máš více času pro sebe. Nebo ne? Mne se naopak zdá, že článků je dost (RSS se aktualizuje často a mám tu ve složkách uloženo více jak 30 zajímavých nepřečtených článků xD).
Právě, že to také tak tragicky nevnímám. Kdybych nečetl ty články o konci blogování, ničeho bych si nevšiml. Asi to vnímám trochu jinak. Podle mého je stále hodně kvalitních článků a i tak se nebráním číst nějaké starší a komentovat je. Chápu, že pokud tu někdo sedí neustále může začít brečet, že každých deset minut nemá nový článek k přečtení, ale člověk, co si jde přečíst něco zajímavého jednou týdně tu neustále najde mnoho dobrého krmiva :).
Je to smutné, že stále více RSS zdrojů přesouvám do složky příznačně pojmenované Dead… Mazání blogů a článků je ta nejhorší věc, která vytáčí nejenom mě.
Už několikrát se mi stalo, že jsem na nějakém blogu narazil na zajímavý návod nebo článek, o kterém jsem věděl, že se mi bude v budoucnu hodit a proto si konkrétní stránku zazáložkuji. Když nastane ten správný okamžik a já si vzpomenu, že to a to mám zazáložkované, kliknu na uložený odkaz a vyskočí na mě že článek nebyl nalezen, tak to naštve…
No nevím, zda v této diskusi zmiňovat právě Kinderhulána, jeho sláva je založena na tom, že si vymyslel vlastní verzi češtiny (Patričeštinu), nejspíše mu byl inspirací známý blogger ostravak.ostravski, ale možná má potenciál prosadit někdo, kdo bude blogovat hanácky ale další ohýbání nebo přímo prznění češtiny z vás elitního blogera neudělá… Navíc nyní Padawan sklouzl k tomu, že píše téměř pouze reklamní články.
Tak mne se nějaké Patrikovy články líbí. Přišlo mi vhodné na něj odkázat, když už jsem si vypůjčil kousek jeho textu (citace). Vzhledem k tomu jak často píše najdu dost pěkných článků. Sice by reklamních článků mohlo být méně, ale někde se peníze na hosting vzít musí a nezazlívám mu to.
Pokud znáš někoho jiného kdo píše kvalitní články a zasloužil by si odkaz místo Patrika – ukaž. Rád si něco přečtu.
Každý blog byl rozhodně lepší než služby sociálních sítí typu Facebook. Na blogu byly vždy myšlenky krásně formulovány. Měly hlavu a patu. A našly své čtenáře. Facebook je jen snůška šťouchanců, nesmyslných aplikací a ztráta času. A ztráta času vede k úpadku kvalitních blogů. Osobně jsem si je často pročítal a byly zdrojem inspirace. Snad se blogy zase opráší. :o) Držím palce.
Takýto článok už niekto konečne musel napísať. Blogoscéna či už česká alebo slovenská bude existovať ešte veľmi dlho a verím, že aj moji potomkovia v tom budú pokračovať :).
Blogy nekončí. Jen odpadávají ti, kteří za tím většinou viděli nějaký zisk či ti, které prostě začalo bavit něco jiného… Jedni skončí, druzí začnou.
A Facebook? Kdo přemýšlí, dokáže ho k blogování využít. Třeba já mám fanstránku na FB, přičemž mám „už“ 40 fans :).
Článek je dobrý, moc dobrý. Chtěl bych se vyjádřit k tomu zdánlivému nedostatku času. Ono je to tak jak kde. Na základce jsem měl čas na několik článků do měsíce, tam problém nebyl. Ale co jsem nastoupil (ne zrovna na lehkou) střední školu, jsem rád i za to, když zmáknu ten jeden blbej článek za měsíc a myslím si, že se nevymlouvám na nedostatek času – protože on ho fakt nedostatek je :).
Přesně tak. Děti si hodně často myslí, že dospěláci (pokud to tak můžu nazvat) mají hodně času a jen se vymlouvají. Je to samé běhání, zařizování. Já jsem taky rád, když si najdu čas na blog. Furt mám méně a méně času. Člověk pak logicky ze svého života vyháže všechno, co nepotřebuje. Někdo třeba ten blog.
Osobně si myslím, že krize ohledně blogů má jiný podtext. Dobří blogeři neodchází kuli pípaní v nějaké stovce znaku, ale kuli znechuceni z toho, jak vypadá téměř 80 % blogu v ČR. Jsou to místa textu svatá (text tam nesmí vstoupit) a gifum zaslíbená.
A ohledně iPhonu – je to pouze trend a za nedlouho ho nejspíš vytlačí Googluv Nexus One od HTC. Já si nemyslím, že by iPhone dělal člověka. Navíc většina majitelů iPhone ani netuší, že za tím je OS a že by to melo umět krapet víc. Ale zpět. Dobrým blogerem může být i člověk, který má TriBand telefon s monochromatickým displejem za pár stovek z bazaru.
Já jsem za takovou krizi rád, protože se alespoň vytříbí blogy, které jsou jen proto, že je to „móda“. Vadí mi všechny ty blogy kde není nic. Vůbec nic. Blog je podle mě místo, kde je něco, čím se mohu obohatit. Emocionálně, esteticky, fakticky… zkrátka musí to být o něčem. Bloger, který musí dlouze přemýšlet, co zas napíše.. to není špatný bloger, to totiž není vůbec bloger. Pak se uživatelé musí probírat haldami ničeho.. což mě šíleně ubíjí a tak většinu blogů přestávám úplně číst.
Například ty máš vždy poměrně dobrá témata, takže tvůj blog rád nazývám blogem, ale většinu…. bohužel.. :(
Přesně tak. Když je blog o ničem tak mi je vlastně k ničemu a tak není užitečný (ehehe), proto ho nebudu číst. Jinak děkuji za pochvalu. Jsem na to hrdý :). Dál se budu snažit psát užitečné články a doufám, že se budou líbit.
Přes blog jednoho z mých klientů se protočí tolik, že je schopen se tím uživit… ač to nedělá… ale je to jen díky exklusivnímu placenému obsahu a movité cílové skupině :-).
Vítám tě tu. Tomu říkám správné zacílení, ale jak říkáš – placený obsah a bohatí čtenáři. To nejde dělat u každého tématu a já sám nevím jestli bych placený obsah na blogu vůbec chtěl (i když se peníze hodí a už teď přemýšlím o tom jestli jsem nenapsal lež :-P).
Ano, blogová zcéna upadá, ale zártoveň i ne. Jak už někdo napsal; někdo končí a někdo zase začíná. To je pravda. Ale já jsem přesvědčen o tom, že kvalitních bloggerů stále ubývá. Mrzí mě, že ti staří známý bloggeři dnes už nic nepíší a na internetu se snad už ani nevyskytují.
Dřív bylo blogů daleko míň. Pár let jsem patřil k těm, kteří se v tom pohybovali, ale sám jsem plnohodnotný blog neměl. Bloguji bezmála 4 roky (nejspíš) a potýkám se s problémem, že téměř nemám co číst. Blogů, kam se vracím rád je čím dál míň a takové ty egoistické děcka, co si něco musí dokazovat přímo nesnáším leč píší třeba dobře. Málo lidí bloguje jen tak, pro vlastní potěšení a pro zábavu. Zdá se mi, že ty jseš jeden z mála.
Sakra. Na tohle musím reagovat. Hlavně ten konec je nádherný, vážně díky! Je to od tebe hezký. Samozřejmě se snažím psát něco, co bych rád napsal a bylo užitečné pro ostatní. Blogeři jsou jako banda, ale v tom dobrém smyslu. Jakékoliv urážlivé články a podobné gesta ukazují jen slabost a ubohost autora. Rozhodně se nechci snižovat na úroveň, že bych takové žvásty psal. Do budoucna mám ještě v plánu dost článku a v jediné, co doufám je, že budou užitečné a čtenářům pomohou – ať už k čemukoliv.
Já z principu se vším nesouhlasím. Ne, kecám. Docela dost bodů v článku je pravda, až na to, že Twitter/FB nezabijí blogování. Je to jen špatně vyjádřeno, sociální sítě nezabijí blogy (jak by mohly zabít něco, co ni nežije, né přece ;)), ale rozhodně Twitter přispívá k tomu, že člověk tu a tam (říkám tu a tam) nerozvine krátkou myšlenku, která by za článek možná i stála. Vytrácí se tak spontánní situace „Mám nápad, co takhle o tom napsat na blog?“. Dnes je v módě spíš: „No krucipísek, už měsíc jsem nic nenapsal, tak jdu něco vymyslet.“ I tak to jde, samozřejmě, neříkám, že ne, ale pak články nestojí na tématu, ale pocitu nutnosti.
Já a blog? Mě už to nebaví. Všimli jste si, že nejčastěji blogují (a někdy spíš „pseudoblogují“) lidi ve věku 12-15, pak objeví funny nigtlife a pomalu se chuť k prosazení se na virtuální scéně vytrácí? U někoho se objeví v pokročilejším věku (těmto exemplářům říkáme „geek“).
Řeklo to už hodně lidí a já to jen zopakuji. Na blog by se mělo psát, když člověk ví, že článek bude přínosný a užitečný. Tím se řídím, proto je tady toho tak málo (hehe), ale věř, že časem budu psát víc.
Twitter je skvělá služba. Píšu, píšu, čtu a reaguji. Často najdu skvělé odkazy a články na které bych normálně nenarazil. Funguje to samozřejmě obráceně. Takže pomocí Twitteru mohu na své stránky přivést lidi. V tom je jeho síla. Pokud lidé píšou jen krátké věty na Twitter místo na blog, je to jejich rozhodnutí (možná hloupost).
Ohledně věku bych souhlasil napůl. Jsou mladíci, kteří se potřebuji vykřičet a pak jsou tu lidi, kteří mají co říct a nechtějí (nebo se to nehodí) to říkat jen stovce lidí, ale několika milionům, a proto mají blog.
Jako bych se v tom poznal. Je v tom nutkavá potřeba zanechávat svou stopu na internetu.
Dobrý článek! Souhlasím snad se vším, co jsem pochopila. Navíc, na Twitteru, Facebooku nebo MySpace se dá blog i propagovat, dá se přes sociální sítě seznámit s dalšími bloggery. Vyměňovat si tipy, nápady, prodiskutovat článek, s tímhle mám dost zkušeností, ačkoliv je mi teprve 13 let. Jedna z nejdůležitějších věcí je, že se blog nemá brát jako povinnost, spíš jako záliba/hobby.
Komentáře jsou pro tento článek již uzavřeny.