Sníte o něčem, co se možná stane v budoucnosti? Tak s tím hezky rychle přestaňte, protože vám to nepomůže, ale spíše uškodí. Jestli nevěříte, pokračujte ve čtení. Dnešní článek bude totiž právě o tom.
Proč by mi snění o budoucnosti mělo uškodit?
Protože je problematické a ničemu skutečnému nepomůže. Samotné pozitivní myšlení je prospěšné, ovšem snění a fantazírování o budoucnosti nikoliv. Dám vám jednoduchý příklad, který se týká tohoto blogu.
Mohl bych jen ležet na posteli a snít o tom, jak by bylo super mít čtený blog a své pravidelné čtenáře. Cítil bych se fajn, ale byla by to jen taková simulace. Nebylo by to skutečné. Byla by to jen má fantazie, nic víc. Navíc bych se ochuzoval o zkušenosti. O to, že každý článek se lidem tak nelíbí, že se občas člověk sekne a nenapíše něco světového. Zkrátka bych si neuvědomoval ty problémy, které přirozeně člověk cestou potká. Tím by se mi zkreslila představa o blogování. Myslel bych si, že je vše tak strašně snadné.
Jenže taková skutečnost není. Navíc tenhle sen by mi byl úplně k ničemu. Nebylo by to skutečné. A taková vizualizace je docela nebezpečná. Řekněte sami, co je lepší? Být chudák a ve své hlavě sním o tom, že máte miliony či být naprosto průměrný člověk s běžnou prací, který nefantazíruje?
Pojďme si jako důkaz představit jeden průzkum
Je rok 2002 a Gabriela Oettingen s Doris Mayer pracují na svém průzkumu, který se týká fantazírování. Při tomto testu bylo sledováno několik lidí a šlo o to zjistit, jak dobře se vyrovnávají a jak úspěšně řeší každodenní problémy. Zjistilo se, že ti, kteří fantazírují a sní o své budoucnosti se nakonec mají hůře a nejde jim například tak dobře sehnat vysněná práce než těm, kteří vycházeli čistě z očekávání založeném na svých předchozích zkušenostech.
Z toho je hned patrné, že fantazírování je možná uklidňující, krásné, ale ve skutečnosti vám k vašemu cíli nepomůže a dost možná vám ještě přitíží. Proto je dobré v životě vycházet ze svých předchozích zkušeností. I přes nedostatky a problémy jít za svým, protože fantazírování skutečně zkresluje skutečnost a nepomůže vám. Stavění vzdušných zámků zkrátka nefunguje.
Důvod, proč očekávání porazilo fantazírování…
Jediným důvodem, proč očekávání založené na předchozích zkušenostech dokázalo porazit fantazírování je to, že očekávání je založené na pevných, skutečných základech. Kdežto fantazírování je často jen představa ze vzduchu. Nechci, aby závěrem článku bylo to, že není dobré snít, ale pokud jde o cíle, které chcete v budoucnu naplnit, bude lepší se fantazírování vzdát a udržovat si jen pozitivní myšlení. To totiž může skutečně pomoci.
Pokud tedy chcete být milionář, nefantazírujte o tom a tvrdě makejte. Zkuste něco svého vytvořit či hledejte práci, která je dobře ohodnocena. Až ji najdete, hned začněte hledat lepší, protože to je jediný způsob, jak růst a nezaseknout se v práci, kterou budete dělat za stejné peníze do konce života. Pokud máte nějaký smysluplnější cíl, než je tahle hloupost, použijte stejný model. Určitě se vám to vyplatí. Rozhodně více než pouhé fantazírování.
Jak tedy „bezpečně“ dosáhnout svých životních cílů?
Udělejte je jednoduché, věnujte jim čas a nefantazírujte. Na cestě určitě natrefíte na problémy, ale to je obvyklé a naprosto normální. Zkuste se zamyslet, co pro splnění toho cíle potřebujete a co z toho můžete udělat již dnes či tento týden. Chcete vlastní dům? Pak musíte dávat hodně peněz stranou a to každý den. Chcete být zdraví? Dočtěte článek a běžte si na hodinku zacvičit. Na vlnách internetu stejně nic velkolepého nečeká.
A nezapomeňte, že fantazírování je nepřítel každého cíle. Problém těchto představ o budoucnosti je totiž to, že sníte o něčem, co se možná (!) stane v budoucnosti, ale prožíváte to právě teď. Tím vám ovšem uniká současnost, což je to jediné, s čím můžete ve svém životě něco udělat.
{ Komentáře k článku }
Je to pravda, i sny jsou zlo. Něco si vysníš a pak příjde akorát zklamání. Jen to není tak jednoduché se toho vzdát. Když usínáš dlouho, odpočíváš, tak prostě hlavou ty myšlenky probíhají a můžeš se snažit, ale ony se pořád derou na povrch.
Kdyby se daly sny zmrazit, hned bych to udělal, vše by pak bylo jednodušší…
Chybami se člověk učí, hlavu vzhůru. Jinak je dokázáno, že to, co děláš před spaním si dobře zapamatuješ a budeš na to zřejmě i myslet. Pokud tedy chceš klidné spaní, zahraj si před spaním nějakou dobrou hru, něco pěkného si přečti nebo koukni na video.
Já si třeba několik let zpět před spaním dost četl a pomáhalo to. To, co jsem si takhle přečetl jsem si pamatoval i roky poté. Takže něco na tom bude.
A to já před deseti lety každý večer snil o tom, jak budu mít svůj web a bude mi tam chodit 1000 lidí každý den. Zkušenosti žádné – neuměl jsem nic. Však mi bylo 15 let :).
Vysoké cíle a „nereálné“ sny jsou podle mě v pořádku. Je ale důležitý unést realitu. Nakonec jsem té pomyslné „tisícovky“ dosáhl, ale za 2x delší čas s mnohem větším úsilím, než jsem původně plánoval.
Pokud bych pořád vycházel jen „čistě z očekávání“, dodělal bych střední a při vejšce si sháněl nějakou práci/brigádu. Tak jako každý, tak jak je to rozumné :).
I teď po deseti letech, kdy mám cca 670.000 unikátních návštěvníků měsíčně, mám nereálné cíle, kterých možná nikdy nedosáhnu. Ale budu se k nim pomalu blížit a kdo ví, třeba jednou…
Když jsem si ten komentář poprvé přečetl, rozesmál jsem se. A víš proč? Protože ta návštěvnost je neskutečná. Jsi borec. Kdybych měl takovou návštěvnost blogu, píšu každý den články a bude mi hej. Jinak tvůj přístup je super, něco si usmyslíš a jdeš za tím :).
Podobné je to s „fantazírování“ u projektů, kdy si nastavíme cíle strašně vysoko. Pak stojíme na začátku a mezi námi a cílem je neuvěřitelná propast a místo toho abychom se postupně vydali na cestu tak akorát stojíme na začátku a prokrastinujeme, protože se nám do toho nechce jelikož cíl je v nedohlednu.
Lepší je si dávat malé cíle (ale ne zase se podceňovat, to taky není zdravé) a plnit je postupně, kdy z každého splněného cíle budeme mít radost a ta nás „nakopne“ dále.
Sny musi byt. Ne sneni o tom ze vyhraju v loterii a nic pro to neudelam. Ale sen o duchodu v karibiku na sve jachte urcite cloveku da nejaky smer pokud je vubec pripraveny jej v praxi unest. Verim tomu, ze myslenky/cile ktere si nejak konkretizuji a predstavim pak dostanou v mem zivote prostor na realizaci. Casto se mi stalo ze jsem si na „krizovatce“ rekl – sakra timhle smerem preci mam jit, vzdyt to byl nebo je muj sen. Nechce se mi to rozepisovat konkretne, ale proste TO funguje – jen to chce nemit strach a jit si za svym. Kdyz si nevysnim nic krome baliku penez – pak skoncim jako balik v nadherne vile s luxusni karou.
Me naopak schazi fantazie ve spolecnosti – kdy donekonecna narazim jen na suche predstavy o existenci spojene s pratickym materialismem prezentovane v zasadne nudnymi lidmi bez nadseni a snu. Casto se potkavam s lidma kteri si stezuji ze vsechno je na kkt a ptam se jich: „Fajn mas malo penez, nebavi te zivot. Tak co bys chtel delat? Co je Tvuj sen? A pak nic, jen ticho. Za chvili se spusti obvykla litanie na tema – proc neco nejde a jak je vsechno tezke. Naopak kdyz clovek potka nekoho kdo leti a zepta se ho jake ma sny – obvykle jich z rukavu vysype hned nekolik….“.
Podla mna snivat je fajn, ale nemozeme zostat pri snivani ale robit nieco pre to aby sa tie nase vysnivane ciele splnili. Je to urcite dobre nasmerovanie zivota aby sa neodklanal od cielov/snov. Pokial to naozaj chce. Najlepsie je velky ciel si rozdelit na drobne a postupne kazdym krokom sa k tomu dostavat :).
Já jen přeložím vědecký výsledek testu: Ti, kteří UVEDLI výzkumníkům, že více sní/fantazírují, byli méně úspěšní.
Jinak řečeno, ti, kteří více sní a fantazírují, mohou klidně být Ti úspěšnější, než Ti druzí.
Vzhledem k tomu, že se neporovnávalo nic jiného, než POCIT lidí, kolik toho nafantazírují, tento výzkum neříká vůbec nic. Jakýkoli závěr z něho je totálně chybný.
Nesouhlasit můžeš, ale závěr této psychologické studie nezměníš a tu já tu prezentuji. Trvala celé dva roky a měřilo se to na čtyřech různých problémech (hledání práce, partnera, dobře provedená zkouška a podstoupení operace). Měřilo se (!) kolik lidé snili o pozitivním výsledku a jak moc ho očekávají.
Je to možná také tím, že při fantazírování člověk prožívá pocit, jako by již vše měl. Což je uspokojující a demotivující zároveň. Proč by totiž něco dělal, když se cítí už teď, jako by svého cíle dosáhl. Každopádně je to dobrá věc k zamyšlení…
Vzhledem k tomu, že neexistuje způsob, jak objektivně změřit jak kdo fantazíruje, ba dokonce to ani nejde porovnat, tak nesouhlasím. Změnit Tvůj názor nepotřebuji.
Mimochodem, mám před státnicemi z psychologie a pár psychologických výzkumů jsem si také střihnul. Takže o to méně jim věřím, když vím, jak těžké je objektivně zhodnotit pocity.
„To, jako moc očekávají úspěch“ se nedá objektivně změřit a chyba takové veličiny je plus mít autous a osm slonů.
Stejně tak „kolik lidé sní“ je také individuální pocit. Někdo považuje rozmýšlení nad realizací ještě za snění, jiný zase už za praktickou činnost a realizaci úspěchu.
Kromě toho ta čtveřice měřených činností není zrovna přesvědčující: hledání práce, partnera, dobře provedená zkouška a podstoupení operace. Vědel bych o daleko reprezentativnějších činnostech, které skutečně mluví o praktičnosti. Například podstoupení operace u mě bylo o tom, že doktor řekl, že potřebuji na operaci, řekl mi termín a moje aktivita kromě příchodu byla nulová. Dobře provedená zkouška poté, co dělám druhou vysokou školu, první byla technická plná matematiky, tato je humanitární – a mám za sebou nějakých 150 zkoušek celkem mi přijde nikterak náročné tíma. U hledání partnera je to hodně o tom jak vypadáte, co máte a pak o štěstí. A stejně úspěšně najdete partnera a ten vás o 30 let obere při rozvodu i o kalhoty což výzkum už nepostihuje.
Motivace versus snění je daleko zajímavější u takových skutečných problémů jako je založení podniku, realizace nějakého skutečného snu (že se přestěhuji do USA, že vystuduji celou vysokou školu a ne jednu zkoušku), postavení domu, získání mistrovství ve hře na klavír, získání mistrovství v programování či jiné profesi, či něco, kde motivace hraje skutečnou roli.
Jinak já opravdu nikoho přesvědčit nechci, ale výzkum je nepřesvědčivý sám o sobě, čím více detailů odtajňujete.
Navíc málo i mnoho motivace likviduje praktický úspěch a výkon (viz Yerkesův-Dodsonův zákon z psychologie), takže žádná přímá či nepřímá úměra není.
Není ani pravdou, že uspokoejní ze snění či prostě spokojenost zvyšuje praktický úspěch. Zkuste si jít za holkama totálně neuspokojený s tím, že nutně potřebujete ženu – a úspěch bude skoro nula. Zkuste jít za holkama s tím, že je vám to jedno – a budete zcela někde jinde z výsledky hledání holky či partnera.
Dost dobré :). Jen si tu hodně lidí plete pojmy. Snění je od slova sen. To je soubor zvuků a iluzí při spánku. Vytváří je mozek a člověk je nemůže kontrolovat.
Fantazírování je úplný opak. Je to vědomé zkreslování reality („pustíte fantazii ze řetězu“). Neprobíhá při spánku a sami si takové iluze vytváříme. Lidem, co tohle dělají se říká snílci. Takže pozor na to.
Sny a fantazirovani je IMHO naprosto OK, protoze na zaklade svych snu muze vytvaret nove veci (vim, zni to blbe). A neni nic lepsiho, nez kdyz si clovek casem uvedomi, ze tohle si vzdycky pral a ma pocit, ze si plni sny. Jen je potreba mit nepremrstene cile.
Komentáře jsou pro tento článek již uzavřeny.