Je lepší dostávat každý týden váš oblíbený dort či týdenní dovolená u moře? Asi každý odpoví stejně, ale co je lepší z pohledu štěstí a našeho prožitku? To si dnes zkusíme probrat v tomto článku, pojďme do toho…
Co jako má ten příklad s dortem znamenat?
Chci vás seznámit s jednou studií a probrat tu, zda se jí dá věřit a zda to tak opravdu je. Je totiž trochu zvláštní a její výsledky a použití do běžného života je tak půl na půl. Se studií vás seznámím o něco níže, ale předem si zkuste odpovědět na otázku, kterou jsem položil v úvodu. Je lepší dostávat ten dort či se týden válet u moře? Čemu teď dáváte přednost?
Bude pro vás lepší pěkný týden a nebo si raději budete pravidelně dopřávat dobrý dort? Dovolená zní skvěle, ale bude to jen krátký prožitek a za rok si na něj už ani nevzpomenete. Zatímco dorty budete dostávat stále. Schválně si zkuste odpovědět co a proč byste si vybrali. Teď už přejdeme k té studii…
Prý jsou ve své podstatě lepší ty malé zážitky
To bylo zjištěno ve studii publikované v roce 2008, kterou vydal Leif D. Nelson a Tom Meyvis. Celkem bylo provedeno 6 typů testů a bylo zkoumáno jaký vliv na lidi bude mít přerušení. Jestli se budou zlobit či naopak. Zjistilo se, že příjemné zážitky se díky přerušení stanou více intenzivní a příjemnější. Zatímco ty nepříjemné díky přerušení více dráždí a lidi otravují.
V testu byla zahrnuta například masáž. Masáž trvala 3 minuty a jedna část skupiny byla v polovině přerušena přestávkou o délce 20 sekund. Ostatní měli kontinuální (nepřetržitou) masáž. Pozoruhodné bylo, že díky přestávce se lidem masáž zdála lepší. Je to kvůli tomu, že díky přestávce mohou lidé pocítit kontrast a taky se lépe připravit na druhou část, kterou prožívají intenzivněji. Zkrátka to rozseknutí způsobí, že si lidé masáž více užijí…
Vysvětlení je celkem jednoduché – říká se mu adaptace. Ať chceme či ne, adaptujeme se na určité prostředí a věci. Dlouhou masáž začneme za moment vnímat jako samozřejmost a proto si ji tolik neužíváme. Je to smutné, ale je to tak. Časté a dlouhé věci se zkrátka časem stanou samozřejmostí. Už jen proto jsou drobné radosti mnohem lepší než ty velké. Ty nás totiž dělají šťastnější.
A jak se dá tahle studie využít ve svém životě?
Pokud jste zubař, nedělejte přestávky (ty to zhoršují) a snažte se udělat maximum věcí najednou. Ušetříte tak trápení pacientovi. Naopak pokud děláte něco příjemného jako masáže či kosmetiku, nebojte se dělat malé přestávky. Ty celý proces zpříjemní a lidem se to bude líbit. A spokojený zákazník se rád vrací. I když je to trochu zvláštní, protože se po celý život snažíme dělat opak. Alespoň takový je můj současný pohled.
Ty nepříjemné věci totiž prodlužujeme a děláme u nich přestávky, ale ty příjemné bereme rychle a rázem je prožitek fuč. Myslete na to, že přestávka přerušuje adaptaci a dovoluje tak lidem větší prožitek a tím posiluje jejich radost. Prostě více maličkostí má větší vliv na naše štěstí než jedna velká událost. Samozřejmě to není univerzální pravidlo. Když si dáte jeden dort, je to radost, ale ta nebude 2x lepší pokud si dáte dorty dva. To je jasné…
Recept na štěstí je tedy v užívání si maličkostí
Je blbost dřít celý rok jako blázen a pak se jen týden válet někde na jachtě. Pro ty, co chtějí žít na úrovni (nebo se spíš tak chtějí jen cítit) to bude určitě zklamání, ale je na tom i něco pozitivního. Můžete ušetřit 40 tisíc a místo jedné blbé dovolené si užívat po celý rok. Díky úsporám můžete cestovat po celé republice a zažít hromadu zážitků. Můžete jít na prohlídku hradu, udělat si výlet na kole, pronajmout si loďku na řece a tak dále. Všechny tyhle „maličkosti“ vás totiž udělají mnohem šťastnějšími než jedna dovolená.
Sám to můžu potvrdit. Na dovolenou si už ani nevzpomínám a je mi vcelku ukradená, ale běžné maličkosti, co přichází každý den mi dělají větší radost. Takové malé pozornosti jsou podle mě pro život mnohem důležitější. A co si myslíte vy? Je pro vás krásnější dovolená u moře či vaše spokojeně běhající děti po zahradě u domku s tím, že si užíváte častých maličkých výletů?
{ Komentáře k článku }
Pro mě to jsou ty drobné radosti. Na druhou stranu pokud nějaká třeba měsíční cesta je opravdu velkým zážitkem ve vzpomínkách se k tomu vracím. Ale teď když si vzpomenu na téměř měsíční cestu po Americe tak musím souhlasit, že člověk se adaptuje a přijde mu to už normální.
Pěkný článek. Já si užívám drobností. Ráda jezdím na kole, koukám kolem a věnuji se vždy tomu, co mě zrovna baví. Ono většina lidí cestuje jen proto, že chce vypnout a užít si. Já si raději dělám čas na spontánnosti a své hobby. Když má člověk kolem sebe dobré lidi, může si na zahradě v klidu grilovat a drahé dovolené ani nepotřebuje :).
Komentáře jsou pro tento článek již uzavřeny.