7 životních mouder z mého života

Sobota, 21. Leden 2012

Středně dlouhý článek s moudry, které vychází ze životní zkušenosti. Doufejme, že alespoň částečně žádoucí. Bez legrace to jsou věci, které bych chtěl tímto způsobem sdílet, protože nejde žít bez chyb a každá dobrá myšlenka do života přijde vhod.

Proč o tom skutečně píšu a není 7 málo?

Prvně jsem chtěl napsat více, ale došlo na to, že by to byl příliš dlouhý článek a takové nikdo nedočte. Také bych chtěl nechat prostor pro vaše myšlenky. Má inspirace k napsaní článku byl tento post zahraničního blogera. Doteď ho považuji za nejlepší článek, který jsem za poslední měsíce četl. Vím, že podobných článků se uvolní na internetu každou vteřinu tuny (tik, ťak, tik, ťak), ale tento do smetí rozhodně nepatří. Takže…

1. Vykašlete se na čekání na reakce

Udělat něco a pak se utápět v očekávání, že každý bude za vaši práci vděčný je zničující. Dělejte věci, kterým věříte a nic neočekávejte. Je to osvobozující pocit a bez očekávání se můžete od práce odepnout dřív a věnovat svou pozornost nové. Moc rád beru v potaz zpětnou vazbu a rady ostatních, ale občas musíte své práci věřit natolik, že si můžete dovolit ignorovat očekávání a nechat tomu volný průběh.

2. Určete si správné hodnoty a cíle v životě

Naprostá většina nejlepších okamžiků mého života je spojena s přáteli a rodinou. Nejsou to okamžiky, kdy máte na účtu hromadu peněz ani kupu holek na každém prstu. Tohle rychle zevšední a není to nakonec tak super, jak se může zdát. Naopak jsou to jedinečné okamžiky jako sledování zatmění slunce na zahradě svého domu po boku nejlepšího kamaráda, nebo třeba jen nezničitelně radostný úsměv, když proti vám kráčí někdo, koho máte rádi. Proto si určete správné cíle a rozvíjejte to důležité, vztahy.

3. Fantazírování je nepřítel každého cíle

Můžete pustit fantazii ze řetězu, ale realita zůstane pořád stejná dokud se ji nerozhodnete změnit. Pokud zkrátka něco očekáváte, musíte pro to udělat více než jen fantazírovat aneb Holku si nevymodlíte. Navíc často sníte o něčem, co stojí fakt hodně úsilí, ale ve fantazii to máte hned a bez komplikací. Největší problém tím pádem je, že si představujete něco, co se možná stane v budoucnosti, ale prožíváte to právě teď. A tím vám uniká současnost.

Více jsem se o fantazírování rozepsal v tomto článku. Pokud vás tento problém více zajímá, určitě si článek přečtěte. Zajímavá je i diskuse.

4. Vymažte opravdu veškeré smutné písničky

Zkuste dospět, vymažte všechnu depresivní hudbu a najděte lepší. Ať už jsou to písničky 30 let staré jako Separate Ways (od Journey) nebo něco zcela nového. Já si třeba zamiloval instrumentálky, které jsem začal poslouchat díky Parkouru. Opravdový talent má třeba Philip Age (Filip Hráček) nebo John Krohn (RJD2). Jděte si zkrátka zaběhat do lesa, zapněte si k tomu Weatherpeople od RJD2 a zaposlouchejte se do opravdové hudby.

Nemusíte plakat pro smutno, nemusíte se smát, když jste šťastný. Ani nemusíte mluvit, abyste něco řekli. Někdy není třeba slov, ale vždy bude třeba zvuků a mlčení.

5. Podle prvního dojmu člověka vskutku nepoznáte

Pokud opravdu chcete poznat nějakého člověka, nedávejte na první dojem. I sebelepší člověk se někdy může zdát divný a naopak. Když má „kamarádka“ poprvé uviděla svého budoucího přítele, řekla doslova toto: Rozhodně ne! A abych to zkrátil… před nedávnem měli první výročí a je to asi to nejlepší, co ji potkalo. Toho můžete samozřejmě využít a na první pohled se zdát schválně horší, než jste pro vytvoření dojmu, že na sobě pracujete.

6. Soustřeďte se na sebe a nesledujte ostatní

Je zbytečné sledovat úspěchy jiných a věnovat tomu příliš času. Protože tak zapomenete na sebe. Člověk by měl rozvíjet především sám sebe. Pro mladé je krásný příklad Facebook, kde se lidé špiclují až až (co ostatní točí za videa, kde jsou, co tvoří a pro co právě žijí). V takovém stavu nic vážně neuděláte. Je lepší tvořit než jen přihlížet. Je to těžší, ale výsledek za to stojí.

7. Komunikace s cizím člověkem tě překvapí!

Na povídání si s cizím člověkem není nic zvláštního. Ať už na zastávce, ve vlaku či ve frontě. Většina lidí se toho bojí, ale později zjišťují, že se při tom cítí dobře a je to zábava. Na rozdíl od běžných kamarádů se totiž po celou dobu snažíte udělat co možná nejlepší dojem a druhého opravdu posloucháte. Tím se vlastně zlepšujete v naslouchání, komunikaci a je to hlavně zábava.

Dobrodružství je nevědomost o tom, co se stane (Daniel Ilabaca).

Souhlasíte?

{ Komentáře k článku }

Michal Kolář

Hodně dobrý článek,
v mnohém co jsi napsal poznávám i sám sebe…

Tomáš Erlich

Děkuji za kompliment. Snažil jsem se do článku zapsat v něčem netypické „moudra“ a vynechal ty známé. Je dobré na takové věci myslet, protože čas je cennost. Doufám, že ten článek dokáže někoho správně nasměrovat a ujistit ho, že dělá dobře :).

Petr Loukota

Tímto by se v životě měl řídit každý člověk – nečekat na reakce okolí a dělat naplno to, co ho baví, snažit se být lepší a lepší :).

Jinak ti chválím, že čteš Qarka. V jeho článcích je nespočet skvělých životních myšlenek!

Tomáš Erlich

Díky. Jak jsem psal v článku je to fajn, protože můžeš pokračovat dál a stihneš toho víc. Qarka bohužel už nečtu, ale dříve ano. Hezky se jeho články čtou a pomáhají tě utvrzovat v tom, že děláš a přemýšlíš správně :). Teď pořádá přednášky… pokud vím, ale jednou snad svůj web znovu otevře. Moc rád bych si ho přečetl.

Karel

Perfektní článek, nejvíce se mi líbí bod 6. A je to fakt pravda, je to jedno ze základních pravidel života – starat se sám o sebe a žít si svůj život a né žít život ostatních. Akorát 3 bod je k zamyšlení.

Pochopil jsem tvoji úvahu v tom smyslu že dokavaď budeš jen fantazírovat ale nekonat tak se v tvém životě nestane nic co by mohlo změnit tvůj osud? Cestu? Že je to tak :).

Ale zase z jedné stránky v rámci normy jsou sny důležité. Člověk by měl tak trochu snít, fantazírovat ale hlavně by se měl tyhle sny naučit zrealizovat. Dokud se to nenaučí, bude jen snílek…:). Takže to je asi tak vše, moc se mi líbí tvoje články, paráda jen tak dál!

Tomáš Erlich

Díky za komplimenty :). K tématu o fantazírování bych se asi vyjádřil formou článku. Je toho docela dost, co bych mohl napsat. Ke konci odstavce jsem nadhodil myšlenku, aby si jí každý dokončil sám (to: Více, co myslím?). Odpověď zní: Protože tak zapomenete na současnost. – Chápeš, co tím chci říct? Myslím, že by za to stálo tomu věnovat jeden článek, co myslíš?

Karel

Já vim jak si to myslel, jen jsem chtěl „nastínit“ více úhlů pohledu. Proto jsem ti tam taky napsal v rámci normy ;).
Jinak jestli tomu chceš věnovat článek tak klidně, rád si počtu.

Mano

7x souhlas, já se především držím bodu 1) Nic nečekej a nebudeš zklamaný a bodu 5).
Když přítelkyni něco koupím, nikdy za to nic neočekávám, dělám to proto, že rád obdarovávám lidi. Nestane se potom, až se rozejdeme, že bych jí vyčítal To mám za to všechno? Na střední jsem si všiml, že když jsem měl z písemky dobrý pocit, a očekával jsem tak za 2, bylo to za 4 a naopak, když jsem si myslel, že jsem to podělal, tak jsem byl mile překvapen. Proto neočekávám, nejsem zklamaný, ale můžu být mile překvapený.

K bodu 5) jsem se dostal na vysoké. Jel jsem tramvají a přistoupil kluk, kterého jsem párkrát viděl na přednáškách. S lahváčem si sedl přede mě a dal se se mnou do řeči. A já si říkal: Co je to za člověka? Ten se mnou pojede až domů. O pár měsíců později jsme spolu výšku zapíchli, spolu jsme se přihlásili na jinou a tu následně opět zapíchli. Dneska vím, že je to na první pohled jednodušší, ale skvělý člověk a beru ho, jaký je. Snadno ale člověk zapomene a první dojem převládne.

Alexandr Sarnavský

1. Souhlasím – a jen dodám, že mnoho lidí bude štěkat. To je uděl všech, kteří něco tvoří.
2. Částečně souhlasím – akorát se s těmi cíli nesmí přehánět, aby ten život nešel podle strojového kódu. Pak se může přijít na to, že strojový kód nezvládne některé životní změny.
3. Souhlasím – a jen dodám jestli si nemůžete najít holku buďte ve společnosti s těmi, kteří si holku najít umějí. Holky mají kamarádky a kamarádky další kamarádky ;)
4. Souhlasím – bez dodatku
5. Nesouhlasím – a i když by mi to vyčetla jedna kapacita na společenský a diplomatický protokol, která mi přednášela na vysoké škole tak si stojím za tím, že poznáte. Nekompatibilní zařízení mají kolizi hned na začátku. Můžete to záplatovat, ale k ideálu dojdete těžko.
6. Nesouhlasím – sledujte, ale pouze úspěšné lidi. Samozřejmě při tom nezapomínejte na sebe. Omezte (neříkám zbavte se) lidi, kteří jsou pesimističtí, stále na něco nadávají a neumějí si sebe obhájit. Je to špatný příklad.
7. Souhlasím – super věc pochválit v tramvaji psa, říct do telefonu sekretářce jedné firmy, že má příjemný hlas a prohodit si s ní pár příjemných slov, vyfotit turisty na Václaváku. Budete mít a) lepší náladu b) budete si více věřit c) dozvíte se něco nového

Tomáš Erlich

Díky, že sis našel čas na takové rozebrání. Dává mi to zpětnou vazbu, že tyhle moudra o životě jsou užitečná (nechtěl jsem, aby článek vyzněl jako obyčejný magazínový blábol – zřejmě se povedlo).

Body 3, 6 a 7 jsou určitě příjemným doplněním a líbí se mi (to neznamená, že ostatní jsou špatné a nesouhlasím). Hlavně poslední bod je super v tom, že se člověk cítí spokojený a lépe.

Je to prostě o tom jak vnímáš okolí. Někdo ho bohužel vnímá jen jako pozadí a dělá si své. Je to jako, když se s někým bavíš a on ti ve městě řekne, že neví kde / kam jít. To je přeci blbost! Má hromadu lidí kolem sebe, kterých se může zeptat… přímo to ke komunikaci vybízí.

Jana

Rada ctu clanky z kterych si muzu neco vzit, a tento je jednim z nich. Drzim pesti a budu se tesit na dalsi…

Komentáře jsou pro tento článek již uzavřeny.

Předchozí příspěvek:

Následující příspěvek:

Tato stránka již není udržována. Děkuji za pochopení.