Komentáře k příspěvku: Závislost na počítačích a počítačových hrách

Od: Tomáš Erlich

Tomáš Erlich — Sat, 04 Sep 2010 15:00:05 +0000

Nepodceňuj drogy a už vůbec je nezkoušej. Je to svinstvo… mnoho lidí by mohlo vyprávět. Nevím moc, co říci.. je to hrůza, ale je dobře, že jsi si to uvědomil nyní! Právě nyní máš totiž šanci to změnit, začít jinak. Bez to jako nový život. Jdi ven, projít se, zkus si najít kamarády, usmívej se. Stačí chtít a dokážeš všechno. Stačí jen píle… hry jsou k ničemu. Zkus najít něco, co tě naplňuje (jestli chápeš). Opatruj se! x)

Od: Tomáš Erlich

Tomáš Erlich — Sat, 04 Sep 2010 14:55:03 +0000

To mě opravdu mrzí. Lidé jsou totiž většinou všechno, co nám v některých situacích zbude. Zkus si s ním promluvit a uvidíš, zapoj city a buď upřímná. Když člověk nechce… nikdo mu nepomůže, ale pokud bude chtít, vše může být zase v pořádku =). Držím palce.

Od: Tomáš Erlich

Tomáš Erlich — Sat, 04 Sep 2010 14:51:31 +0000

Prostě se na to vykašli. Rozluč se s lidmi, rozdej věci z hry nebo to zkus nějak zpeněžit. Každopádně to už nehraj. Zkus se nad tím trochu zamyslet… jdi ven a uživej si života, zítra být nemusí. Hodně štěstí a omlouvám, že píši až teď. Snad se to k tobě dostane.

Od: Petr

Petr — Sun, 27 Jun 2010 21:11:24 +0000

Ahoj , s tímto problémém se již potýkám 6 let . Začalo to v 6 třídě , když mi můj kamarád ukázal hru call of duty . Hrál jsem to dřív opravdu jen z lehka tak 40minut denně , vždy jak jsem přišel ze školy , z fotbalu , florballu a ostatních sportů co jsem dříve provozoval . Postupem času jsem však objevil sílu multiplayeru a progamingu celého . Pochopil jsem že se to dá hrát opravdu na úrovni a hlavně hrát to teamově s různými komunikačnímy programy. Plno lidí co se tu zmiňují o těchto problémech nejsou v celku tak vážné jak ten můj . Trávím u pc 12-20h denně což je číslo opravdu hrozné a to jen díky tomu že chci bejt lepší a lepší . Dopomohl tomu program xfire který združuje celou komunitu hráčů (virtuálních kamarádů), já jich tam mám okolo 1000 , vidíte co hrajou , kde to hrajou a s kým to hrajou , a můžete s nimi komunikovat . Moje 12hodinová náplň je sjíždění xfiru , progamingovejch stránek (čtení novinek atd. ohledně progamingu) a samotné hraní . Na první pohled se to nijak neprojevuje , jsem normální člověk sportovní postavy ale uvnitř jsem ztratil všechny moje kamarády a všechny koníčky co jsem dříve dělal . Studuji vcelku těžké gymnásium již třetím ročníkem , ale ve škole myslím pouze na to co budu doma na pc dělat . Stal jsem se ve hře opravdu dobrým , podíval jsem se na řadu lan akcí , vyhrál plno cen ale za toto mi to opravdu nestojí . Snažil jsem s tím zkončit , ale když žijete na vesnici a nemáte žádné kamarády (a každý vás v uvozovkách považuje za toho co pořád sedí u kompu) tak si je zpět těžko přisvojíte . Navíc když na vesnici není tolik aktivit , které by jste mohl provozovat . Když náhodou vypadne internet nebo se mi rozbije pc tak jen spím nebo koukám na tv a přěmýšlím jen o tom kdy mi už zas pc pojede . Nejde mi ani tak o hru je mi jedno jakou hraju , důležité pro mne jsou ti lidi s kterýma komunikuju a dokáži se s nimi bavit . Jsem si vědom 6 let proseděných u pc ale bojím se toho že se to nezmění . Jediným možným východiskem je pro mne asi to že po vystudování škol se odstěhuji do města , najdu si nové kamarády , záliby , ženu a práci a na pc zapomenu .
Tímto bych chtěl všem lidem říci že hraní je podle mého soudu horší než jakékoliv drogy v reálné životě , protože pro ty se vždy najde nějaké východisko jako je K-Centrum atd atd , pro hráče boužel ne , až na to že sedíte x hodin u pc jste úplně normální člověk někdy i mnohem inteligentnější než plno ostatnách lidí , a proto je léčba opravdu obtížná . Jeden z mojich dalších protivníků je lenost . Jen doufám že se můj život co nejdříve změní . Petr

Od: georgina

georgina — Thu, 03 Jun 2010 11:42:19 +0000

Moc hezky napsaný a naprosto souhlasím, autor článku na to přišel poměrně brzy..v 17 letech. Mému příteli je 20 a myslím,že na to nepříjde nikdy. Když jsme spolu jen chodili,často se stávalo,že se zdržel,ale vždy jsem to přisuzovala domácím povinnostem apod,ale i přesto si na mě čas udělal. Vůbec jsem nevěděla,že doma vysedává u her u počítače..časem mi to řekl,když se to stupňovalo,že je to jeho koníček a musím se s tím smířit. Byla jsem naštvaná a času na mě měl stále méně,pak se to na nějakou dobu s hraním uklidnilo a já si myslela že to bude ok, nastěhovala jsem si ho k sobě a myslela si jak budem společně žít,ale mám tu jen člověka,který věčně vysedává u počítače a hraje hry. Když někam jdem nikde se moc nezdržíme,protože má domluvené zápasy a pak už je protivný. Koníčky má ale také..občas posilovnu a většinou pátky s kámošema na pivko. Poslední dobou i tu posilovnu omezuje a i tak není skoro žádný den aby si k tomu počítači sedl..A já? Na mě má čas tak občas při pauzách mezi hraním. Nikdy nevím kdy se náhodou rozhodne,že by mi chtěl věnovat trochu víc času..a to je stejně většinou jen kvůli tomu jednomu. Miluju ho,ale už nevím jak dál :-(

Od: Marie

Marie — Thu, 20 May 2010 09:53:33 +0000

Supr rady ale horší je ty rady převézt do praxe.Znám to z vlastní zkušenosti.Mám snoubence,je mu 29 let.U počítače sedí snad nepřetžite,kromě času kdy je v práci.Narodilo se nám před časem dítě a člověk by si myslel že se něco zlepší ale houby.Víkend mám zabitej jenom kvůli tomu,že existuje počítač a hry.už si ani nevzpomenu kdy jsem si naposledy udělaly večer jen pro sebe aniž by neasistoval počítač.čtu tady že si ten člověk má najít jinou zábavu jenomže nemůžu přijít na to jakou :-D

Od: Eliška

Eliška — Thu, 13 May 2010 06:49:10 +0000

Ahojky já si uvědomuji že jsem závislá na hře je to jedna hra ale je asi nekonečná horčí je že bez realných peněz moc hrát nejde. Stratila jsem kuli hře i partnera po 7 letech. Takže sem i ve hře utopila svůj žal.Skoro nikoho nemám a nevím jak dál s tím naložit uvědomuju si že sem závislá ale nejde to odejít. Závislí může bejt i dospělí člověk znám tam plno lidí co jim je i 30-40let.Je to hezký článek a pravdivý ale já prostě si nedokážu pomoct

Od: Tomáš Erlich

Tomáš Erlich — Sun, 09 May 2010 16:10:45 +0000

Je důležité si to přiznat a uvědomit. Ty jsi už oboje zvládnul a to je perfektní. Máš mojí poklonu. Teď jen stačí využít svůj čas na maximum :). Je bezva, že máš koníčky. Je totiž jednoduché něco dokázat ve hře, ale v životě je to těžší. Je lepší sedět celý den za počítačem, nekomunikovat - nebo třeba dělat něco takového (nebo cokoliv jiného)? I když odpověď asi znám... hodně štěstí.

Od: Hmm

Hmm — Tue, 04 May 2010 08:52:12 +0000

Dříve, když jsem neměl PC asi tak v 6 třídě tak jsem měl plno kámošů byla se mno sranda ale teď co sem v 9 a začal sem parit PC hry tak vždy nevím co mám říct kamarádovy, protože co řeknu je prostě trapný něco jako že si tam psala že ztrácím slovní zásobu to je můj případ. Ale taky hraju 4x týdně basketbal, chodím ven, ale závislák sem pořád.

Od: Veuka

Ve*u*ka — Sat, 13 Mar 2010 15:21:02 +0000

Tohle bude pro mě těžké :-D … ale snad se mi to podaří ale PC se nikdy nezbavím!! … jen když se přestěhuju na chalupu a tam budu mít co dělat ! … jinak děkuju moc za článek !! … moc ste mi pomohli “
děkuju :-)

Komentáře k příspěvku: Závislost na počítačích a počítačových hrách

Od: Tomáš Erlich

Od: Tomáš Erlich

Od: Tomáš Erlich

Od: Petr

Od: georgina

Od: Marie

Od: Eliška

Od: Tomáš Erlich

Od: Hmm

Od: Ve*u*ka

Od: Veuka